Barbarea vulgaris subsp. vulgaris R. Br. - barborka obecná pravá  

Syn.: Erysimum barbarea L., Barbarea longirostris Podpěra non Velenovský  

Čeleď: Brassicaceae - brukvovité  

Status: běžný druh

Popis: Vytrvalé, lysé, 30-50 cm vysoké byliny, s přímou, pouze v horní části větvenou lodyhou s větvemi odtávajícími v ostrém úhlu. Listy jsou celokrajné až hluboce dělené, peřenosečné či peřenolaločné, tmavě zelené, řapíkaté až téměř přisedlé, s koncovým úkrojkem zaokrouhleným, celokrajným až jemně vykrajovaným. Květy jsou jasně žluté, čtyřčetné, v hroznovitých květenstvích. Plodní stopky za zralosti odstávají v ostrém úhlu, šešule jsou oblé.

Možná záměna: Od barborky obecné obloučnaté (Barbarea vulgaris subsp. arcuata) se liší větvením lodyhy pouze v horní části, větvemi odstálými v ostrém úhlu (přibližně do 50°) a oblými šešulemi. Od barborky přitisklé (Barbarea stricta) se liší mimo jiné barvou květů a listů či odstávajícími šešulemi.

Rozšíření: Celkový areál druhu není zcela přesně znám. Pravděpodobně se vyskytuje v celé Evropě, od jižního Středomoří po severní Skandinávii, na východ po pohoří Ural. Chybí pouze v okolí Černého moře a v Karélii. Výskyt je udáván také z východního pobřeží severní Ameriky, kde je však pravděpodobně tento druh nepůvodní.

V ČR se vyskytuje dosti hojně v nižších a středních polohách, v horách se vyskytuje roztroušeně až vzácně. Výškové maximum rozšíření tohoto druhu u nás se nachází na hřebenech Krkonoš, ve výškách okolo 1500 m n. m.

Ekologie: Poměrně nenáročný druh, rostoucí na okrajích cest, v příkopech, na železničních náspech, na říčních náplavech okolo větších toků či na rumištích, v polních kulturách a v ruderalizovaných trávnících.

Hemikryptofyt, který kvete od dubna do června.

Význam: Občasný polní plevel.

Literatura:

Dvořák F. (1992): Barbarea R. Br. – barborka. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 72–76, Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2700 druhů rostlin, hub a živočichů!