Aythya fuligula (Linnaeus, 1758) – polák chocholačka
Syn.: Anas fuligula Linnaeus, 1758
Řád: Anseriformes – vrubozobí, čeleď: Anatidae – kachnovití
Status: běžný druh
Popis: Polák chocholačka je 40–50 cm velká kachna s rozpětím křídel 60–70 cm. Zbarvení samce a samice je rozdílné a dobře odlišitelné. Samec má hlavu a hruď černou, ocas je také černý, stejně jako svrchní strana křídel. Břicho a boky jsou bílé jako spodní strana křídel. Velmi výrazným znakem samců je dlouhá chocholka na hlavě. Samice je v různých odstínech hnědé po celém těle, břicho je bílé. Chocholka u samice je maličká a méně výrazná než u samců. Oko je žluté. Zobák šedý s výrazným černým nehtem. Vejce jsou zeleno-šedá.
Možná záměna: V České republice nezaměnitelný druh. Jedinou možností záměny je podobný polák kaholka (Aythya marila), která se v ČR vyskytuje pouze náhodně při přeletech, a nebo velmi zřídka v zimě. Samec nemá typickou chocholku, samice bílá pírka u kořene zobáku.
Rozšíření: Euroasijský druh. Přezimuje i v S Africe, J Evropě a JV Asii.
V České republice již běžný druh obývající většinu vodních ploch. První hnízdění tohoto druhu bylo přitom zaznamenáno na našem území v počátcích 20. století na Vysočině, později v JZ Čechách a okolí Prahy.
Biologie a ekologie: Polák chocholačka je druh nenároční na stanoviště. Hnízdí prakticky na všech typech vodních ploch a v jejich okolí. Hnízdo staví na malém ostrůvku dobře ukrytém v rákosí. Samice snáší během 5–20 vajec. U poláků je možné zaznamenat i více snůšek v jednom hnízdě, nebo vejce od jiného druhu (polák velký). O vejce se stará pouze samice. Chocholačky netvoří trvalé páry a každý rok si pro hnízdění vyhledávají jiného partnera. Páření předcházejí svatební tance, při kterém se samec ozývá a ukazuje se samici. Většinu dne tráví poláci sháněním potravy, za kterou se potápějí pod hladinu. Potopit se mohou až do 7 metrové hloubky a pod hladinou vydrží až 30 vteřin. V potravě převažuje živočišná složka (měkkýši, korýši, hmyz a jeho larvy, dokonce i malé rybky). Z rostlin to jsou semena a některé zelené části.
Literatura:
Cepák J. a kolektiv (2008): Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. - Aventinum, Praha
Hudec K., Černý W., a kolektiv (1972): Fauna ČSSR, svazek 19, Ptáci 1. - Academia, Praha.
Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!