Auricularia auricula-judae - bolcovitka ucho Jidášovo

4. 2. 2018 vytvořil Stanislav Rada

Auricularia auricula-judae (Bull.) Quél. – bolcovitka ucho Jidášovo

Syn.: Auricularia sambucina Mart., Exidia auricula-judae (Alb. & Schwein.) Fr., Gyraria auricularis Gray, Hirneola auricula-judae (L.) Berk.; ucho Jidášovo, boltcovitka bezová, bezovka ucho Jidášovo

Čeleď: Auriculariaceae – bolcovitkovité

Status: běžný druh

 

Popis: Plodnice vyrůstají v trsech nebo ve skupinách na odumřelých větvích bezu (případně jiných listnatých dřevin). Ke dřevu plodnice přirůstají krátkou stopkou, jsou zprvu miskovité, později nepravidelně laločnaté, 2–10 cm velké (plodnice větší než 5 cm jsou vzácné). Vnitřní strana je hladká a lesklá, vnější bývá matná až šedavá. Jsou zbarveny hnědě, červenohnědě, tmavofialově, někdy až do černa. Vzácně se vyskytují bíle zbarvené plodnice (albinotická forma – var. lactea). Plodnice jsou pružné, jakoby gumové, za sucha tvrdnou a tmavnou. Výtrusný prach je bílý, sestávající z elipsoidních výtrusů o velikosti 13–23 x 4–8 µm.

 

Možná záměna: Téměř nezaměnitelná houba, charakteristická svým tvarem, zbarvením a výskytem převážně na bezech. Potenciálně je možné ji zaměnit za několik jedlých i nejedlých podobných hub, zejména rosolovka listovitá (Tremella foliacea) černorosol uťatý (Exidia truncata), černorosol terčovitý (Exidia recisa), rosolozub huspenitý (Pseudohydnum gelatinosum) či bolcovitka střevovitá (Auricularia mesenterica). 

 

Rozšíření: Vyskytuje se v mírném a subtropickém pásu všech kontinentů. Podle některých zdrojů se však v případě výskytu mimo palearktickou oblast může jednat o jiné, blízce příbuzné druhy.

 

V ČR velmi hojná po celém území.

 

Ekologie: Roste na mrtvém dřevě různých listnatých dřevin, nejčastěji na bezu černém (Sambucus nigra). Vyrůstá často na ještě stojících odumírajících až odumřelých větvích a kmíncích, ale také na ležícím mrtvém dřevě. Upřednostňuje vápenitou půdu. Vyskytuje se po celý rok, nejhojněji od konce podzimu do časného jara. V zimě roste v bezmrazých dnech, přičemž plodnice mohou zmrznout a po rozmrznutí pokračovat v růstu.

 

Význam: Jedlá houba, kterou lze přidávat do polévek, rizota a dalších pokrmů. Bez problémů ji lze sušit, po usušení zčerná. Je považována za léčivou. Oblíbená je zejména v asijské kuchyni, kde je společně s velmi podobnou bolcovitkou chlupatou (Auricularia polytricha) známá pod názvem černá houba (black fungus).

 

   

 

Literatura:

 

Garnweidner E. (1995): Houby – kapesní atlas. Slovart, Praha.

 

Jirásek S. (2018): Březovník obecný [citováno 4.2.2018]. In: Zicha O. (ed.) (1999–2018): BioLib. Dostupné na www.biolib.cz/cz/taxon/id59817/