Astragalus glycyphyllos - kozinec sladkolistý

16. 3. 2010 vytvořil Michal Hroneš

Astragalus glycyphyllos L. - kozinec sladkolistý

Syn.: Astragalus rotundifolius J. et C. Presl, Hedyphylla vulgaris Steven, Hedyphylla rotundifolia (J. et C. Presl) Opiz  

Čeleď: Fabaceae - bobovité  

Status: běžný druh

 

Popis: Vytrvalé byliny se silnými kořeny a rozvětvenou kořenovou hlavou, ze které vyrůstají dlouhé poléhavé až vystoupavé, lysé nebo roztroušeně chlupaté lodyhy. Listy jsou lichozpeřené, složené obvykle z 5 až 7 párů lístků. Jednotlivé lístky jsou vejčité až okrouhlé, na konci tupé či okrouhlé, na bázi náhle zúžené nebo okrouhlé, na líci jasně zelené, na rubu sivozelené. Květenství jsou hustě hroznovitá, složená z bělavě žlutých až zelenožlutých pyskatých květů. Kalich je krátký, zvonkovitý, bělavý nebo žlutobílý, lysý. Plodem je tenký protáhlý lusk.

 

Možná záměna: Mezi našimi domácími kozinci se jedná o nezaměnitelný druh. Podobným druhem je však Astragalus glycyphylloides, pocházející z Balkánského poloostrova a Kavkazu, který k nám může být vzácně zavlečen (v minulosti pozorován v okolí Brna). Od našeho kozince sladkolistého se liší delšími, na ploše chlupatými kališními lístky a kratšími lusky.

 

Rozšíření: Evropský druh, rostoucí od jižní Skandinávie (Norsko, Švédsko) po hory jižní Evropy, kde se však vyskytuje pouze roztroušeně. Západní hranice výskytu prochází Velkou Británií, východní hranice se nachází na západní Sibiři. Izolovaná arela leží na Kavkaze. Druh se druhotně vyskytuje také na východním pobřeží Severní Ameriky.

 

V ČR je kozinec sladkolistý rozšířen poměrně hojně nebo roztroušeně téměř ve všech oblastech, od nížin zhruba do 900 m n. m.

 

Ekologie: Druh teplejších, suchých až středně vlhkých, slunných až polostinných stanovišť, který můžeme nalézt na okrajích světlejších lesů, v lesních světlinách, na okrajích lesních cest, ve starých sadech, na opuštěných polích, v lomech, na železničních náspech či na řidších sutích.

 

Hemikryptofyt, kvetoucí od konce května do začátku září.