Astacus leptodactylus - rak bahenní

6. 9. 2015 vytvořil Ondřej Machač

Astacus leptodactylus Eschscholdz, 1823 – rak bahenní

Čeleď: Astacidae – rakovití

Status: O

 

Popis: Délka těla 120-150 mm (někdy i více). Krunýř hlavohrudi je po stranách nápadně trnitý s dvěma páry postorbitálních lišt a dlouhým rostrem. Klepeta jsou obvykle protáhlá, poměrně úzká a bez zoubků, ze spodní strany světlé. Zbarvení těla je hnědé až šedozelené, spodní strana béžová až žlutohnědá.

 

Možná záměna: Záměna je možná s našimi dalšími raky, od nichž se odlišuje tvarem klepet, rostra a zbarvením.

 

Rozšíření: Pontokaspický druh – východní Evropa a západ Asie. V ČR nepůvodní druh, i když bývá často řazen mezi původní druhy našich raků. Ve střední Evropě vysazován koncem 19. století jako náhrada za vyhynulé populace raků říčních. Původní populace raka baheního jsou však už ve východním Rakousku a na Slovensku a tak je původnost výskytu v řece Moravě možná.

 

V ČR rozšířen ostrůvkovitě po celém území, zejména však v Čechách, na Moravě vzácně na Ostravsku a v povodí Moravy.

 

Biologie a ekologie: Rak bahenní obývá různé stojaté i tekoucí vody, v ČR zejména v rybnících, zatopených lomech a nížinných tocích řek. Tento druh mývá často denní aktivitu a lze ho najít mimo úkryty i za dne. Rak bahenní je odolný vůči znečištění a nízkému obsahu kyslíku ve vodě, je však stejně jako naše původní druhy náchylný k račímu moru.

 

 

Literatura:


Štambergová M., Svobodová J. a Kozubíková E. (2009): Raci v České republice. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.