Arion vulgaris - plzák španělský

7. 6. 2010 vytvořil

Arion vulgaris Moquin-Tandor, 1855 - plzák španělský

Čeleď: Arionidae - plzákovití

Status: nepůvodní druh

 

Popis: Velký druh slimáka o velikosti 80-150 mm. Zbarvení hnědavé až rezavé, převažují světlé odstíny hnědé. Tykadla jsou tmavá. Lem na noze je oranžový. Mladí jedinci jsou zbarveni rezavě s dvěma tmavšími proužky.

 

Možná záměna: Záměna je možná zejména s velmi podobným plzákem lesním (Arion rufus), který bývá většinou tmavěji zbarven a mladým jedincům chybí tmavé pruhy. Plzák lesní se vyskytuje narozdíl od plzáka španělského v přirozených biotopech a to zejména v lesnatých biotopech.

 

Rozšíření: Evropa a Severní Amerika - původem na Pyrenejském poloostrově, odkud se rozšířil téměř po celé Evropě a dostal se také do Severní Ameriky.

 

V ČR hojný druh, po celém území, zejména ve městech a obcích.

 

Biologie a ekologie: Plzák španělský se vyskytuje zejména v okolí lidských sídel, v zahradách, sklenících, parcích a na polích. V přirozených biotopech se vyskytuje jen vzácně. Přes den se schovává pod kameny, dřevem nebo pod listy rostlin. Za potravou se vydává až za soumraku a v noci. V létě kladou plzáci stovky vajíček do půdy. Přezimují mladí jedinci nebo vajíčka.

 

Poznámka: Jedná se o nebezpečný invazní druh, který vytlačuje naše původní druhy plzáků. Působí také velké škody na polích a v zahradách. V oblibě mají zejména velkolisté rostliny jako salát, zelí, řepa nebo špenát. Jako ochrana proti plzákům je např. posypat okraje záhonů vaječnými skořápkami, kávovým socem nebo vápnem. Vhodné je také slimáky sbírat nebo zakopat kelímky s trochou piva, které plzáky spolehlivě přiláká a ti do něj napadají.

 

 

Literatura:

 

Pfleger V. (1988): Měkkýši. Artia Praha, 191 pp.


Mlíkovský J., Stýblo P.(eds.) (2006): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. – ČSOP, Praha.