Argiope bruennichi (Scopoli, 1772) – křižák pruhovaný
Řád: Araneae – pavouci, Čeleď: Araneidae – křižákovití
Status: běžný druh

Popis: Velký křižák, samice 15 – 20 mm, ale samci pouze 3-6 mm. S velmi nápadným zbarvením a kresbou. Hlavohruď je pokrytá stříbřitými hustými chloupky. Zadeček je žlutý s černými a bílými příčnými pruhy, zbarvení je proměnlivé. Nohy jsou tmavě pruhované. Nápadný vzhled samice slouží k odstrašení predátorů. Samci jsou oproti samici drobní a celý stříbřitě zbarvení. Je to u nás nezaměnitelný druh.

Rozšíření: Palearkt – Evropa a Asie. Původně tropický a subtropický druh, který se začal šířit směrem na sever.

V ČR hojný témeř po celém území. První publikovaný nález křižáka pruhovaného na území ČR pochází z roku 1990 z Milovic v okrese Nymburk. Od té doby se začal honě nalézat po celém území, zejména v nížinnách. Nyní se vyskytuje i v podhůří a vzácně i v horách do nadmořské výšky 900 m n.m.

Biologie a ekologie: Žije na místech se středně vzrostlou bylinnou vegetací, nejhojněji na suchých travinách, najdeme ho však i na podmáčených loukách, pobřežní vegetaci či rudeálech. Těsně nad zemí mezi bylinami spřádá samice kolovitou síť. Střed vyplétá hustým klikatým pruhem pavučiny tzv. stabilimentum, které je nápadné už i z větší vzdálenosti. O přesné funkci stabilimenta se vedou spory. V literatuře se uvádí, že má za úkol odrážet ultrafialové světlo a lákat hmyz, jinde, že ho pavouk používá jako maskování, takže rozhoupe síť a pozorovatel pak vidí neostrý tmavý světle pruhovaný obraz, v němž se pavouk zcela ztrácí. Ve dne sedí pavouk ve středu sítě a čeká na kořist. V případě vyrušení se obvykle pouští a padá na zem. Potravou jsou nejčastěji sarančata a ostatní hmyz. Se samcem se pro jeho drobné rozměry a nenápadné zbarvení setkáme jen vzácně.  Páření probíhá v červenci. K páření nedochází pomocí pářícího vlákna, jak je u rodu Araneus zvykem. Sameček se k samičce pomalu přibližuje, samice je zcela pasivní. Jakmile samec se samec dostane na síti pod samici, sedí pod samicí, začíná samotný akt páření. Po ukončení spojení samička často samce sežere. Pokud se samci podaří utéct, zanedlouho po páření hyne. Koncem léta (obvykle v srpnu a září) tvoří samice v blízkosti sítě 1-3 hnědé soudečkovité kokony, které hlídá. Mláďata se líhnou ještě na podzim, ale přes zimu zůstávají v kokonu. Vylézají  jaře následujícího roku. Mladí křižáci vylézají na vyšší rostliny a vypouštějí ze zadečku dlouhá vlákna, pomocí nichž jsou odnášeni větrem a obsazují nová území. Křižák pruhovaný je i přes svůj výstražný a exotický vzhled zcela neškodný pavouk.

Autor: Filip Trnka