Amata phegea (Linnaeus, 1758) – běloskvrnáč pampeliškový
Syn.: Syntomis phegea Linnaeus, 1758; tmavoskvrnáč pampeliškový
Čeleď: Arctiidae – přástevníkovití
Status: nehojný druh

Popis: Rozpětí přibližně 35 – 40 mm, modročerné nebo zelenočerné zbarvení křídel s bílými skvrnami a kovovým leskem. Na předním křídle obvykle šest skvrn, na zadním dvě nebo tři, ale není to pravidlem. Tělo je dlouhé, na konci hrudi je žlutá skvrna a okolo zadečku je žlutý kroužek. Vzezřením připomíná vřetenušku, ale k vřetenuškám nepatří. Tykadla jsou nitkovitá a z 1/3 bílá. Housenka je šedo-černá s hnědými hustě péřitými chlupy, které vyrůstají z malých výrůstků, červeno-hnědá hlava.

Rozšíření: Obývá střední a jižní Evropu, zasahuje až do střední Asie.

V ČR na vhodných biotopech hojný.

Biologie a ekologie: Vhodným biotopem pro běloskvrnáče jsou teplé, výslunné stráně nebo řídké prosvětlené lesy, kde poletují od konce května do srpna v jedné generaci. Heliofilní druh. Samičky kladou vajíčka na nejrůznější byliny. Polyfágní housenky žijí nejdříve společně potom jednotlivě, kuklí se v kokonech na zemi. Přezimují a po přezimování housenky ještě nějakou dobu dospívají.

Autor: Filip Trnka