Agelena labyrinthica (Clerck, 1757) – pokoutník  nálevkovitý
Řád: Araneae – pavouci, Čeleď: Agelenidae – pokoutníkovití
Status: běžný druh

Popis: Velký pokoutník, o velikosti těla 10- 14 mm (hlh. 4,8 – 6,5 mm). Hlavohruď světle hnědá s dvěma tmavými proužky dozadu se rozšiřujícími. Oči ve dvou řadách po čtyřech. Zadeček oválný s dlouhými snovacími bradavkami. Zbarvení zadečku je světle hnědé s dvěma tmavými proužky, mezi nimi je nepravidelná světlá skvrnka, která se směrem ke snovacím bradavkám přerušuje. Na spodní straně zadečku je světlý pruh, který je ohraničen tmavými proužky. Nohy jsou poměrně dlouhé jednotvárně světle hnědě zbarvené. Celé tělo je jemně ochlupeno. Mládí jedinci mají načervenalou hlavohruď, zadeček a nohy jsou tmavě hnědě zbarveny.

Možná žáměna: Záměna je u nás možná s podobným pokoutníkem štíhlým (Agelena gracilens), ten má spodní stranu zadečku světlou a celkové zbarvení je méně kontrastnější. Přesná determinace je podle kopulačních orgánů. Tento druh dříve do rodu Agelena patřil.

Rozšíření: Palearkt – mírný pás Evropy a Asie.

V ČR hojný druh, zejména v nížinnách a pahorkatinách do nadmořské výšky 600 m n.m.

Biologie a ekologie: Pokoutník nálevkovitý se vyskytuje na různých otevřených biotopech, jako jsou louky, stráně, okraje lesů, mýtiny nebo zahrady. Často nás upoutají jeho mohutné nálevkovité sítě na bylinné vegtetaci nebo nízkých keřích. Tato hustá síť může být široká až 50 cm. Nálevkovitá síť je zakončená pavučinovou rourkou, ve které pavouk číhá na kořist. Rourka je na konci otevřená a poukoutník tak může při ohrožení nepozorovaně uprchnout. Jakmile se na vodorovnou část sítě dostane kořist, pavouk rychle vybíhá a skokem se jí zmocňuje, poté si kořist zatáhne do úkrytu a tam ji pozře. Kolem ústí rourky se pak hromadí nestrávené zbytky kořisti. Začátkem léta, obvykle v červnu dochází k páření, páření probíhá v pavučinové rource a většinou bývá samec po páření sežrán. Samice poté vytváří jeden, někdy i více velkých bílých kokonů, která připřádá k rource.

Autor: Ondřej Machač