Agelena labyrinthica (Clerck, 1757) – pokoutník nálevkovitý

Čeleď: Agelenidae – pokoutníkovití

Status: běžný druh

Popis: Velký pokoutník, o délce těla 10–14 mm (hlavohruď 4,8–6,5 mm). Hlavohruď je světle hnědá s dvěma tmavými proužky, které se dozadu rozšiřují. Oči ve dvou řadách po čtyřech. Zadeček je oválný s dlouhými snovacími bradavkami. Zbarvení zadečku je světle hnědé s dvěma tmavými proužky, mezi nimi je nepravidelná světlá skvrnka, která se směrem ke snovacím bradavkám přerušuje. Na spodní straně zadečku je světlý pruh, který je tmavě ohraničen. Nohy jsou poměrně dlouhé, světle hnědě zbarvené. Mládí jedinci mají načervenalou hlavohruď, zadeček je stejně jako nohy jsou tmavě hnědý. Zbarvení obou pohlaví je stejné.

Možná žáměna: Záměna je u nás možná s podobným pokoutníkem štíhlým (Allagelena gracilens), ten má spodní stranu zadečku světlou a celkové zbarvení je méně kontrastnější a je výrazně menší. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů. Pokoutník štíhlý byl dříve zařazen do rodu Agelena.

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a Asie.

V ČR hojný druh, po celém území, zejména v nížinách a středních polohách. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Pokoutník nálevkovitý se vyskytuje na různých osluněných biotopech, jako jsou louky, křovinaté stráně, okraje lesů, paseky, ale i zahradách a postindustriálních stanovištích. Žije mezi bylinnou vegetací na osluněných místech. Často upoutají jeho nápadné nálevkovité sítě na bylinné vegetaci nebo nízkých keřích. Tato hustá síť může mít až 50 cm v průměru. Nálevkovitá síť je zakončená pavučinovou rourkou, ve které pavouk číhá na kořist. Rourka je na konci otevřená a poukoutník tak může při ohrožení nepozorovaně uprchnout. Jakmile se na vodorovnou část sítě dostane kořist, pavouk rychle vybíhá a skokem se jí zmocňuje, poté si kořist zatáhne do úkrytu a tam ji pozře. Kolem ústí rourky se pak hromadí nestrávené zbytky kořisti. Začátkem léta, obvykle v červnu dochází k páření, páření probíhá v pavučinové rource a většinou bývá samec po páření sežrán. Samice poté vytváří jeden, někdy i více velkých bílých kokonů, která připřádá k rource nebo vegetaci v okolí sítě. S dospělci se setkáme zejména od května do září.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Nentwig W., Blick T., Bosmans R., Gloor D., Hänggi A., Kropf C. (2026): Spiders of Europe. Version 07.2026. Online at https://www.araneae.nmbe.ch.

Řezáč M. & Machač O. (2011): Epropský pavouk roku 2011 – pokoutník nálevkovitý. Živa 59 (2): 78–79.

Najdete zde již více než 3100 druhů rostlin, hub a živočichů vyskytujících se v Česku!