Aconitum variegatum - oměj pestrý

20. 3. 2011 vytvořil Martin Hanzl

 

Aconitum variegatum L. – oměj pestrý

Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité  

Status: LC, §O

 

Popis: Oměj pestrý je vytrvalá bylina s podzemním oddenkem dorůstající výšky 30–200 cm. Lodyha je přímá, lysá a zeleně zbarvená s častým fialovým náběhem. Listy jsou řapíkaté, dlanitosečné až dlanitě pětičetné, dorůstají 9–15 cm šířky a jsou oboustranně lysé. V horní části lodyhy přechází listy v tvarově velmi podobné přisedlé listeny. Květenství tvoří obvykle jeden hlavní hrozen a několik postranních hroznů na bočních větévkách. Květy vyrůstají na vzpřímených květních stopkách s párem brvitých listenců a dosahují značné velikosti (3,5–4,5 cm délky). Okvětí je zbarveno světle modře až modrofialově, přilba ("kapucovitá" horní část okvětí obsahující nektaria) je nápadně protáhle kuželovitá, přibližně 2x delší než široká. Plodem je souplodí 3–5ti měchýřků obsahující hnědá semena s křídlatými lištami.

 

Možná záměna: Od zbylých dvou modrokvětých omějů rostoucích v ČR (tj. oměj šalamounek – Aconitum plicatum a oměj tuhý moravský – A. firmum subsp. moravicum) se liší přilbou cca 2x vyšší než širokou (nikoliv stejně dlouhou jako širokou), lysými květenstvími a matnými listy (nikoliv na rubu lesklými). Velmi podobný je běžně pěstovaný zahradní hybrid A. ×cammarum, který může přežívat v místech zaniklých chalup po dlouhou dobu a zároveň i zplaňuje. Liší se však svazečky chlupů na květních stopkách (A. variegatum má květní stopky lysé) a různobarevně skvrnitými květy.

 

Rozšíření: Celkový areál druhu tvoří především střední Evropa, odkud přesahuje na jih do Švýcarska a severní Itálie, na východ pak pokračuje až do Rumunska a Ukrajiny.

 

Druh se v ČR vyskytuje téměř na celém území, těžištěm výskytu jsou horské a podhorské oblasti, běžnější je rovněž v členitějších územích středních poloh, avšak v nížinách je vzácný či úplně chybí.

 

Ekologie: Oměj pestrý osidluje především lužní lesy, okraje menších vodních toků, stinné rokle a květnaté vysokostébelné horské nivy. V nižších polohách preferuje vlhká a polostinná stanoviště. Kvete od července do srpna, opylován je hmyzem. Oměj pestrý je morfologicky velmi plastický a v závislosti na typu osidlovaného stanoviště (nadmořská výška, míra zástinu) může vytvářet větší počet morfologických odchylek (tzv. ekomorfózy).

 

Ohrožení a ochrana: Druh je zákonem chráněný, v Červeném seznamu veden jako málo dotčený (LC). Ve starších verzích ČS byl veden jako druh ohrožený (C3).

 

Poznámka: Oměje patří mezi naše nejjedovatější rostliny. Obsahují diterpenoidní alkaloidy, z nichž asi nejznámější je akonitin. Smrtelná dávka je pouhých 1–5 mg (v závislosti na váze osoby), otravu doprovází pocit mravenčení, po několika hodinách vede k zástavě srdce a dechu za plného vědomí.

 

 

Literatura:

Skalický V. (1997): Aconitum L. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 1 (2. vydání), Academia, Praha, 392–403.