Aconitum variegatum - oměj pestrý

20. 3. 2011 vytvořil Martin Hanzl

Aconitum variegatum L. - oměj pestrý

Čeleď: Ranunculaceae - pryskyřníkovité  

Status: C3, §3

 

Popis: Oměj pestrý je vytrvalá bylina s podzemním oddenkem dorůstající výšky 30-200 cm. Lodyha je přímá, lysá a zeleně zbarvená s častým fialovým náběhem. Listy jsou řapíkaté, dlanitosečné až dlanitě 5ti-četné, dorůstají 9-15 cm šířky a jsou oboustranně lysé. V horní části lodyhy přechází listy v tvarově velmi podobné přisedlé listeny. Květenství tvoří obvykle jeden hlavní hrozen a několik postranních hroznů na bočních větévkách. Květy vyrůstají na vzpřímených květních stopkách s párem brvitých listenců a dosahují značné velikosti (3,5-4,5 cm délky). Okvětí je zbarveno světle modře až modrofialově, přilba ("kapucovitá" horní část okvětí obsahující nektaria) je nápadně protáhle kuželovitá, přibližně 2x delší než široká. Plodem je souplodí 3-5ti měchýřků obsahující hnědá semena s křídlatými lištami.

 

Možná záměna: Od zbylých dvou modrokvětých omějů rostoucích v ČR (tj. oměj šalamounek - Aconitum plicatum a oměj tuhý moravský - A. firmum subsp. moravicum) se liší přilbou cca 2x vyšší než širokou (nikoliv stejně dlouhou jako širokou), lysými květenstvími a matnými listy (nikoliv na rubu lesklými). Velmi podobný je běžně pěstovaný zahradní hybrid A. ×cammarum, který může přežívat v místech zaniklých chalup po dlouhou dobu a zároveň i zplaňuje. Liší se však svazečky chlupů na květních stopkách (A. variegatum má květní stopky lysé) a různobarevně skvrnitými květy.

 

Rozšíření: Celkový areál druhu tvoří především střední Evropa, odkud přesahuje na jih do Švýcarska a severní Itálie, na východ pak pokračuje až do Rumunska a Ukrajiny.

 

Druh se v ČR vyskytuje téměř na celém území, těžištěm výskytu jsou horské a podhorské oblasti, běžnější je rovněž v členitějších územích středních poloh, avšak v nížinách je vzácný či úplně chybí.

 

Ekologie: Oměj pestrý osidluje především lužní lesy, okraje menších vodních toků, stinné rokle a květnaté vysokostébelné horské nivy. V nižších polohách preferuje vlhká a polostinná stanoviště. Kvete od července do srpna, opylován je hmyzem. Oměj pestrý je morfologicky velmi plastický a v závislosti na typu osidlovaného stanoviště (nadmořská výška, míra zástinu) může vytvářet větší počet morfologických odchylek (tzv. ekomorfózy).

 

Ochrana: Druh je zákonem chráněný, v Červeném seznamu veden jako ohrožený.

 

Poznámka: Oměje patří mezi naše nejjedovatější rostliny. Obsahují diterpenoidní alkaloidy, z nichž asi nejznámější je akonitin. Smrtelná dávka je pouhých 1-5 mg (v závislosti na váze osoby), otravu doprovází pocit mravenčení, po několika hodinách vede k zástavě srdce a dechu za plného vědomí.