Accipiter gentilis - jestřáb lesní

16. 8. 2010 vytvořil Zdeněk Mačát

Accipiter gentilis (Linnaeus, 1758) - jestřáb lesní

Řád: Accipitriformes - dravci, čeleď: Accipitridaae - jestřábovití

Status: O, VU, Bern II, Bonn II, CITES II

 

Popis: Jestřáb lesní je 50-65 cm velký dravec s rozpětím křídel mezi 95 a 120 cm. Zbarvení svrchní části těla je tmavohnědé s bílými skvrnami, které přechází v nadoční proužek. Ruční letky jsou mramorované, rýdovací pera rovněž mramorované a jejich konec má bílý lem. Spodní strana těla je bílá s tmavohnědým příčným pruhováním. Podocasní krovky jsou bílé. Nové peří má modrofialový nádech. Zobák je u kořene žlutý jinak tmavý. Oko je v odstínech od žluté do červenavé. Nohy jsou žluté.

 

Možná záměna: Podobným dravcem jestřábu na našem území je krahujec obecný (Accipiter nisus), jež v taxonomicky patří do stejného rodu Accipiter jako jestřáb. Rozdíl je patrný již ve velikosti, zatímco jestřáb je velikosti káně, krahujec je velikosti hrdličky.

 

Rozšíření: Jestřáb obývá lesní komplexy severní polokoule (Severní Amerika, Evropa a S Asie). Na většině území stálý (tažný jen v nejsevernějších oblastech).

 

Z ČR je udáván prakticky ze všech mapovacích kvadrátů, lze tedy říci, že se zde vyskytuje plošně a na většině území. Zaznamenán byl i v nadmořských výškách nad 1400 m.

 

Biologie a ekologie: Jestřáb lesní obývá všechny typy lesů od nížin do hor. Důležitou součástí takového komplexu jsou volně členěné paseky, světliny a otevřené plochy jako pole či louky). K hnízdění vyhledává vzrostlé lesní porosty. Hnízdní páry si udržují trvale stejný okrsek i hnízdo. Páření předcházejí svatební lety, které pár provádí za slunečných dní v březnu nebo již na konci zimy. Ke kopulaci dochází nedaleko od hnízda na stromě.  Hnízdo je umístěno vysoko na stromě. Průměr hnízda je 55-120 cm. Samice snáší světle nazelenalá až modro-šedá vejce od března do května. Na vejcích sedí samice, ale není to pravidlem. Potrava jestřába je složena výhradně z ptáků a savců.

 

Hlas: Jestřáby lze zaslechnout výhradně na jaře. Na nahrávce lze slyšet žadonící mláďata a následně volnání samice (nahrávka zde). 

 

Ohrožení a ochrana: Myslivci je jestřáb považován za škodnou. Škody může páchat na domácí drůbeži, která se objevu v jeho jídelníčku. U nás je kvůli nízké početnosti zařazen mezi ohrožené druhy. Je to druh běžně používaný v sokolnictví.