Chondrina avenacea (Bruguière, 1792) – ovsenka skalní

Čeleď: Chondrinidae – ovsenkovití

Status: VU

Popis: Špičatá kuželovitě vejčitá ulita s poměrně konvexními závity dorůstá výšky okolo 7 mm a šířky okolo 2,6 mm. Povrch ulity je nepravidelně rýhovaný a nejčastěji rudohnědě zbarvený, obvykle však bývá šedivý a ojíněný, protože ho pokrývá vápenitý prach. Obústí je eliptické se slabým zahnědlým pyskem a vně se nachází dohromady šest zubů, které jsou posazeny proti sobě a bývají velmi vyvinuty podobnou měrou.

Možná záměna: Ovsenku skalní můžeme zaměnit s o. žebernatou (Ch. arcadica clienta), od které se však liší postavením a počtem zubů v obústí a povrchovou strukturou. Ovsenka skalní má v ústí šest podobně silně vyvinutých zubů, které míří proti sobě přičemž žebírka na povrchu jsou hrubá a nepravidelná. Naopak o. žebernatá má v obústí pouze pět zubů, které míří do mezer mezi zuby na protější straně ústí a žebírka na povrchu jsou pravidelná a ostrá. Oba druhy se u nás navíc nevyskytují společně.

Rozšíření: Evropský druh s areálem sahajícím od středního Španělska do střední Evropy včetně celé Itálie, přičemž těžiště výskytu se nachází Alpách.

V České republice se druh vyskytuje v Českém krasu a nedalekém Křivoklátsku.

Biologie a ekologie: Ovsenka skalní obývá výhradně osluněné nebo jen částečně zastíněné vápencové skály, kde se živí endo- a epilitickými lišejníky a řasami. Dospělosti dosahují po třech až pěti letech a dožívají se až 10 roků.

Zajímavosti: Ovsenky žijí na osluněných vápencových skalách, kde se zdržují po celý rok a jsou tedy vystavovány extrémním výkyvům počasí od zimních mrazů po vysoké letní teploty. Kolektiv autorů z Karlovy univerzity (Košťál et al. 2014) zkoumal jejich adaptace k těmto podmínkám a mimo jiné zjistili, že ovsenky jsou schopné navodit aestivaci (letní spánek) kdykoliv během celého roku a vydržet v ní až po dobu jednoho roku rok. Během aestivace, kterou spouští zejména nedostatek vlhkosti, jsou schopny hospodařit s nepatrným množstvím vody, která je k přežití každého plže nesmírně důležitá. Mechanismus hospodaření vody zahrnuje apnoické periody (dušení se), které ovsenky poměrně špatně snášejí, i přesto je však podstupují za cenu snížení ztráty tekutiny. Při aestivaci tito plži vyměňují plyny průměrně jednou za 5 až 7 minut. Hibernace, tedy zimní spánek, která má podobný fyziologický princip jako aestivace, je na rozdíl od aestivace podstupována pravidelně na začátku podzimu a je spouštěna zkracující se denní fotoperiodou. Během hibernace jsou ovsenky schopny vyloučit z těla všechny nukleátory ledu (látky, které mohou způsobit zmrznutí) a tak dokážou přežít pokles teploty až k -20,3 °C (v průměru okolo -16 °C). Zájemcům doporučuji článek „O plži, který se raději dusí, než by ztrácel tělní vodu“ od kolektivu Košťál et al. (2014), kde je problematika detailněji popsána.

Ohrožení: Výskyt ovsenky je omezen pouze na vápencové skály, kterých u nás není mnoho a stále jich ubývá vlivem těžby vápence. Ovsenky jsou tedy ohroženy úbytkem jejich přirozených stanovišť.

Literatura:

Beran L., Juřičková L. & Horsák M., (2017): Mollusca (měkkýši). – In: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates, Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds) AOPK ČR, Praha, 69–74.

Horsák M., Čejka T., Juřičková L., Beran L., Horáčková J., Hlaváč J. Č., Dvořák L., Hájek O., Divíšek J., Maňas M. & Ložek V., (2022): Check-list and distribution maps of the molluscs of the Czech and Slovak Republics. – Online at http://mollusca.sav.sk/malacology/checklist.htm, checklist updated at March 12, 2022, maps updated at June 8, 2022. https://doi.org/10.5281/zenodo.6348960

Horsák, M., Juřičková, L. & Picka, J. (2013): Měkkýši České a Slovenské republiky. – Nakladatelství Kabourek, Zlín.

Košťál, V., Rozsypal, J. & Pech P. (2014): O plži, který se raději dusí, než by ztrácel tělní vodu. Živa 2: 76-78.

Ložek, V. (1956). Klíč československých měkkýšů. Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.

Sysoev A. & Schileyko A. (2009): Land snails and slugs of Russia and adjacent countries. –Pensoft publishers, Sofia-Moscow.

Welter-Schultes, F. W. (2012): European non-marine molluscs: a guide for species identification. – Planet Poster.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!