Vestia turgida - nádolka nadmutá

14. 10. 2016 vytvořil Radovan Coufal

Vestia turgida (Rossmäsler, 1836) – nádolka nadmutá

Čeleď: Clausiliidae – závornatkovití

Status: NT

 

Popis: Podlouhlá špičatá ulita s variabilním zbarvením od rudohnědé přes nažloutlou po nazelenalou dorůstá výšky kolem 16 mm a šířky okolo 4 mm. Závity jsou mírně klenuté s hladkými žebry a lesklým povrchem. Obústí má kulovitý tvar typický pro zástupce rodu nádolka (Vestia) s plochým bělavým pyskem.

 

Možná záměna: Od ostatních zástupců rodu nádolka (Vestia) lze taxon spolehlivě odlišit podle specificky tvarované příčky srpovité (lunuly), která je ve středu zúžená až přerušená.

 

Rozšíření: Hlavní areál rozšíření sleduje karpatský oblouk, kde se druh vyskytuje průběžně na příhodných stanovištích.

V České republice je nádolka hojnější na Moravě, především v její východní polovině. V Čechách se potom vyskytuje pouze izolovaně, např. v NPR Žákova hora a v okolí Stožce na Šumavě.

 

Biologie a ekologie: Nádolka se vyskytuje v listnatých lesích, kde je vázána na vlhká údolí horských potoků nebo lesní průsaky.  Jedná se o převážně epigeický druh, který je nejčastěji k zastižení ve vlhkém opadu, popřípadě na padlém dřevě. V Polsku, kde byla podrobněji studována biologie tohoto druhu, jsou známy malé a zakrslé formy tohoto taxonu, které se vyskytují nad horní hranicí lesa a jejichž periostrakum rychleji koroduje v porovnání s jedinci žijícími v lese. Tento jev je zřejmě spojen s delší dobou potřebou k dosažení dospělosti. Řadí se mezi vejcoživorodé plže, jinými slovy mladí jedinci se z vajíček vylíhnou již v těle rodiče. Období rozmnožování vrcholí v červenci a srpnu a plži snáší 1-6 snůšek čítajících v průměru 4-5 vajíček. Během jedné sezóny každý jedinec přivede na svět v průměru 30-34 mláďat, počty se však mezi sezónami mohou podstatně lišit. Na rozdíl od některých z ostatních zástupců rodu (V. gulo, V. elata) nebylo u druhu pozorováno požírání vlastních vajíček.

 

 

 

Literatura:

 

Beran L., Juřičková L. & Horsák M., (2017): Mollusca (měkkýši). – In: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates, Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds) AOPK ČR, Praha, 69–74.

 

Horsák, M., Juřičková, L. & Picka, J. (2013): Měkkýši České a Slovenské republiky. – Nakladatelství Kabourek, Zlín.

 

Ložek, V. (1956). Klíč československých měkkýšů. Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.

 

Horsák M., Čejka T., Juřičková L., Beran L., Horáčková J., Hlaváč J. Č.,  Dvořák L., Hájek O., Divíšek J., Maňas M. & Ložek V., (2020): Check-list and distribution maps of the molluscs of the Czech and Slovak Republics. – Online at . Checklist updated at 27-May-2020, maps updated at 27-May-2020. Creative Commons License

 

Sulikowska-Drozd, A. (2001). Shell variability in Vestia turgida (Rossmassler, 1836) (Gastropoda, Clausiliidae) along an altitudinal gradient. Folia Malacologica, 9(2).

 

Sulikowska-Drozd, A. (2009). Egg retention and ovoviviparity in clausiliids of the genus Vestia P. Hesse (Gastropoda: Clausiliidae). Journal of Molluscan Studies, 75(4), 351-359.

 

Welter-Schultes, F. W. (2012): European non-marine molluscs: a guide for species identification. – Planet Poster.