Stellaria holostea - ptačinec velkokvětý

11. 10. 2009 vytvořil Martin Hanzl

Stellaria holostea L.  ptačinec velkokvětý

Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité 

Status: běžný druh

 

Popis: Ptačinec velkokvětý je vytrvalá bylina s tenkým plazivým oddenkem, z nějž vyrůstají jak nové lodyhy, tak sterilní prýty. Lodyhy dorůstají až 35 cm délky, jsou přímé, nevětvené, chlupaté, křehké a lámavé, zřetelně čtyřhranné a v uzlinách lehce ztlustlé. Kopinaté až čárkovitě kopinaté listy o rozměrech 49 (14) cm na délku a 512 mm na šířku přisedají ve vstřícném postavení na stonek a jejich báze srůstají. Listy jsou na rubu nasivělé, po okraji drsné a v případě těch horních a středních přímo odstávají od lodyhy. Dlouze stopkaté nápadné květy o průměru 1525 mm skládají řídké koncové vidlany. Listeny jsou bylinné a připomínají horní listy. Kališní lístky jsou vejčité až vejčitě kopinaté a na okraji lemované úzkým bělavým okrajem. Korunní lístky jsou 1015 mm dlouhé, dvouklané, a podstatně přesahují kalich. Plodem jsou kulovité tobolky obsahující okrouhle ledvinitá hnědá semena s papilami na povrchu.

 

Možná záměna: Od mírně podobných avšak podstatně vlhkomilnějších druhů (ptačinec trávovitý - Stellaria graminea, ptačinec dlouholistý - Stellaria longifolia a ptačinec bahenní - Stellaria palustris) se kromě biotopových preferencí odlišuje většími květy (přes 15 mm v průměru), delšími listy a bylinnými listeny podobnými horním listům (nejsou blanité a bělavé).

 

Rozšíření: Celkový areál druhu pokrývá většinu Evropy s výjimkou jejích nejseverněji položených oblastí a Pyrenejského poloostrova, na východ poté přesahuje až do Západosibiřské nížiny. Izolovaně se vyskytuje též na Altaji, Kavkaze a v severním Íránu.

 

Druh se v ČR vyskytuje hojně od nížin do pahorkatin, od podhůří výše už jen řídce až sporadicky.

 

Ekologie: Ptačinec velkokvětý osidluje světlé listnaté či smíšené lesy a jejich okraje, křoviny, meze a keřnaté stráně. Preferuje hlinité až hlinito-písčité půdy s dostatkem živin.

 

 Stellaria_holostea_1 Stellaria_holostea_2 Stellaria_holostea_3 Stellaria_holostea_4 Stellaria_holostea_5

 

Literatura:

 

Dvořáková M. (2003): Stellaria L. In. Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 2, 2. vydání, Academia, Praha, 123–134.