Sagittaria sagittifolia - šípatka střelolistá

30. 3. 2011 vytvořil Martin Hanzl

Sagittaria sagittifolia L. - šípatka střelolistá

Čeleď: Alismataceae - žabníkovité

Status: roztroušeně se vyskytující druh

 

Popis: Šípatka střelolistá je vytrvalá lysá bylina, která může dorůstat výšky 20-100 cm. Listy vyrůstají z přízemní růžice a mohou nabývat různých podob v závislosti na výšce vodní hladiny. Ponořené listy jsou páskovitého tvaru, nebývají širší než 1,5 cm a jsou značně jemné a průsvitné. Listy plovoucí na hladině disponují dlouhým řapíkem, mají eliptický tvar a na bázi často náznak dvou laloků. Nejznámější jsou však dlouze řapíkaté listy vynořené, jejichž 10-20 cm dlouhé čepele střelovitého tvaru daly šípatce jméno. Trojhranný stvol je zakončen latovitým květenstvím jednopohlavných květů. Spodní přesleny laty nesou obvykle květy samičí, zatímco svrchní přesleny samčí květy. Květy šípatek jsou značně nápadné a mívají 1,5-2 cm v průměru. Samčí květy vyrůstají v paždí listenů na 2-3 cm dlouhých stopkách. Zelené kališní lístky mají eliptický tvar a vytrvávají i po odkvětu. Korunní lístky široce kopisťovitého tvaru přesahují kalich přibližně o dvojnásobek, dosahují 10-15 mm délky a 15-20  mm šířky, jsou bíle zbarvené s purpurovou skvrnou na bázi. Samičí květy vyrůstají na kratších stopkách a jsou zřetelně menší. Plodem je kulovité souplodí nažek.

 

Možná záměna: Podobná šípatka širolistá (Sagittaria latifolia) k nám byla zavlečena, přežívá roztroušeně v některých oblastech (např. Pardubicko) a patrně by se mohla i šířit na další příhodné lokality. Liší se dvakrát většími květy (3-4 cm v průměru), bílými korunními lístky bez purpurové skvrny na bázi a širšími čepelemi vynořených listů.

 

Rozšíření: Areál celkového rozšíření druhu se táhne souvisle od Irska západní, střední a východní Evropou až do střední Asie. Téměř však chybí v nejsevernějších oblastech Skandinávie i Sibiře a ve značné části Středozemí (Řecko, J Itálie, JV Španělska, Turecko). Šípatka je rovněž značně rozšířena v Severní Americe.

 

Druh se v ČR vyskytuje roztroušeně na příhodných biotopech. Častější je v rybničních oblastech (jižní Čechy, východní Polabí) a v nivách větších vodních toků. Svým rozšířením je vázán na nižší a střední polohy, do hor nezasahuje.

 

Ekologie: Šípatka střelolistá osidluje především břehy stojatých a pomalu tekoucích vod (např. rybníků, slepých říčních ramen, středních a dolních toků řek) nebo obnažená dna vodních nádrží. Dobře snáší kolísání výšky vodní hladiny a je relativně tolerantní i vůči eutrofním vodám s vysokým obsahem dusíku a fosforu. Kvete od července do srpna. Nepříznivá období přečkává ve formě plazivého oddenku skrytého v substrátu, může se však zároveň snadno vegetativně rozmnožovat tvorbou hlízek.