Myocastor coypus (Molina, 1782) - nutrie

Čeleď: Myocastoridae – nutriovití

Status: nepůvodní druh

Popis: Nutrie je 40–80 cm velký a až 12 kg vážící hlodavec, původem z Jižní Ameriky. Těmito rozměry se řadí, hned po bobru evropském (Castor fiber), mezi největší hlodavce, žijící na evropském kontinentu. Nutrie jsou velmi dobře přizpůsobeny pro život ve vodním prostředí. Jejich hustá srst nedovolí vodě proniknout až na pokožku, zadní končetiny jsou vybaveny plovací blánou a nozdry se chlopňovitě uzavírají, když se potápí pod hladinu. Tělo nutrie je zavalité, hlava mohutná. Zbarvení hřbetu je hnědošedé až hnědé, břicho je o něco světlejší něž hřbet. Okolí čenichu je potom bílé až nažloutlé. Ocas je dlouhý, na průřezu kulatý, velmi jemně osrstěný.

Možná záměna: Nutrii lze při pohybu ve vodě zaměnit s ostatními statnými druhy vodních hlodavců. Od bobra evropského (Castor fiber) odlišíme nutrii hned v několika znacích. Nutrie nemá, pro bobra tak typický, placatý ocas, bobr je také robustnější a jeho životní projevy jsou jiné, ať už jde o stavbu hradů, hrází nebo nezaměnitelných okusů na dřevinách. Od ondatry pižmové (Ondatra zibethicus) nutrii odlišíme dle velikosti, nutrie je větší a mohutnější, zbarvení ondatry je svěltlejší a její břicho je čiště bíle. Ocas ondatry je na průřezu oválný.

Rozšíření: Původní domovinou nutrie jsou oblasti Jižní Ameriky, státy jako například Brazílie, Paraguay, Bolívie, Argentina, Peru nebo Chile. Nutrie byla a je chována jako kožešinové zvíře, dobře se aklimatizovala v Rusku, západní Evropě, střední Africe, Japonsku a i v USA.

V ČR se nutrie objevila poprvé jako chovné zvíře a to v roce 1924 na farmě v Jablonném nad Orlicí na východě Čech. Během následujících let se rozšířil její chov až na stovky farem. Trvalejší výskyt nutrie ve volné přírodě byl zaznaménáván teprve v 80-90. letech 20. století. V současnosti je výskyt nutrie vázán na povodí větších řek. Můžeme se s ní setkat převážně v Polabí, jižním Pomoraví, Poodří, Poohří, podél řeky Svitavy (okolí Brna) či Vltavy (okolí Prahy).

Biologie a ekologie: Nutrie obyvá zarostlé břehy řek a říček. Je dobrým plavcem a pod vodní hladinou vydrží až 4 minuty. Aktivní je především v noci, ale i za dne. Hnízdo buduje ve břehu a to až 80-100 cm hluboko nebo v bujné pobřežní vegetaci. V době páření je možné zaslechnout samce, ozývajícího se hlasitým křikem. Nutrie se shlukují do rodinných společenstev, kterým velí vedoucí samice. Areál, který tato skupina obývá, bývá 2-5 ha velký. Rozmnožování probíhá po celý rok, je závislé pouze na klimatických podmínkách dané oblasti. V jednom vrhu bývá 1-14 osrstěných a vidoucích mláďat. Hned po narození dokážou plavat a přijímat rostlinnou potravu. Hlavní složkou potravy je vegetace na březích i pod vodou, zřídka se do jídelníčku dostanou i vodní bezobratlí. Nutrie se může dožívat až 15 let.

Význam: Nutrie byla a je chována pro svou kožešinu a jemné a chutné maso, které má velký obsah bílkovin. Největší produkce obou komodit byla v 80. letech 20. století, dnes je tato produkce na minimu. Nutrie je lovným druhem.

Literatura:

Anděra M., Gaisler J. (2012): Savci České republiky: popis, rozšíření, ekologie, ochrana. - Academia, Praha.

Anděra M., Horáček I. (1982): Poznáváme naše savce. - Mladá fronta, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!