Crepis capillaris - škarda vláskovitá

7. 8. 2010 vytvořil Martin Hanzl

Crepis capillaris (L.) Wallr. - škarda vláskovitá

Syn.: Crepis virens L.

Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité

Status: běžný druh

 

Popis: Škarda vláskovitá je jednoletá až dvouletá bylina dorůstající 10-80 cm výšky. Lodyhy jsou přímé nebo vystoupavé, výrazně rýhované a často i krátce pýřité. Přízemní listy jsou v obrysu podlouhlé až obkopinaté, dorůstají 4-14 cm délky a 1-4 cm šířky. Jsou peřenosečně členěné v kolmo odstávající úzce trojúhelníkovité až čárkovité úkrojky. Úzce kopinaté až čárkovité lodyžní listy přisedají střelovitou bází a alespoň ve své spodní části jsou členěné jako listy přízemní. Úbory mají 10-13 mm v průměru a skládají větvenou chocholičnatou latu. Stopky úborů jsou obvykle roztroušeně žláznaté. Vnějších zákrovních listenů je 5 až 8 a jsou přitisklé, vnitřní zákrovní listeny jsou na vnitřní straně lysé. Květy jsou světle žluté a plodem jsou úzce válcovité hnědé nažky s přisedlým chmýrem.

 

Možná záměna: Nejpravděpodobnější je záměna s běžnou škardou dvouletou (C. biennis), která má však nápadně větší květy (20-35 mm v průměru), odstálé vnější zákrovní listeny a vnitřní zákrovní listeny na vnitřní straně přitiskle chlupaté (patrné jen pod lupou). Rovněž podobná je škarda střešní (C. tectorum). Je to však nasivělá rostlina (nikoliv svěže zelená) se středními lodyžními listy celokrajnými a na okraji podvinutými, vnitřní strana vnitřních zákrovních listenů je přitiskle chlupatá (patrné jen pod lupou).

 

Rozšíření: Celkový areál druhu pokrývá západní, jižní a střední Evropu s izolovanými arelami v evropské části Ruska a v Rumunsku. Byla zavlečena do jižní Skandinávie, Severní a Jižní Ameriky, jižní Austrálie a na Nový Zéland.

 

Druh se v ČR vyskytuje téměř na celém území, avšak dosti nerovnoměrně. Hojnější je v západních a jihozápadních Čechách a dále na východ je postupně méně častý až vzácný. Těžiště výskytu je v nižších a středních polohách.

 

Ekologie: Škarda vláskovitá osidluje trávníky, okraje cest a chodníků v obcích, sušší pastviny a louky, železniční náspy, lomy i okraje polí. Jedná se nezřídka o suchá a živinami chudá stanoviště. Kvete od června do září. Nepříznivá období přečkává v podobě semen (terofyt).

 

Poznámka: Škarda vláskovitá obsahuje v jádrech somatických buněk 6 chromozómů, což je mezi rostlinami velmi nízký počet. Je proto modelovým organismem cytogenetických studií.