Cerastium alsinifolium - rožec kuřičkolistý

8. 2. 2010 vytvořil Martin Hanzl

Cerastium alsinifolium Tausch - rožec kuřičkolistý

Čeleď: Caryophyllaceae - hvozdíkovité

Status: C1, §1, ČK, EU ? NATURA 2000, BERN, WORLD-E  

 

Popis: Rožec kuřičkolistý je vytrvalá bylina tvořící řídké trsy či polštáře poléhavých až vystoupavých lodyh. Může dorůstat 30 cm výšky, zpravidla je však nižší. Lodyhy jsou pýřitě chlupaté až olysalé, v horní polovině rovněž žláznaté. Lodyžní listy jsou přisedlé, celokrajné, vejčité až podlouhle kopinaté, 5-15 mm dlouhé a 2-7 mm široké, takže nebývají více jak 3x delší než široké. Mají světle zelenou barvu a často jsou pokryty krycími či žláznatými chlupy. Květenstvím jsou řídké vidlany o 5 až 12 květech, přítomny jsou listeny, jež připomínají zmenšené lodyžní listy. Důležitým taxonomickým znakem je, že spodní listeny jsou celé bylinné, postrádají blanitý okraj, jenž je naopak přítomen u listenů horních. Kališní lístky jsou žláznaté, vejčité či vejčitě kopinaté a dorůstají obvykle 3-4 mm délky. Korunních lístků je 5, mají bílou barvu a jsou výrazně dvouklané (tzn. se zářezem v horní části čepele, díky nimž budí květy na větší vzdálenost dojem, že korunních lístků je10). Korunní lístky jsou 2-2,5x delší než kalich. Čnělek je 5. Plodem jsou tobolky, které ukrývají hnědá bradavčitá semena.

 

Možná záměna: Pravděpodobná se jeví záměna s rožcem rolním (Cerastium arvense), který se s druhem příležitostně vyskytuje na stanovištích. Rožec kuřičkolistý má však listy nanejvýš 3,5x delší než široké (rožec rolní zpravidla více než 5x delší), dolní listeny celé bylinné bez blanitého okraje (rožec rolní má všechny listeny s bělavou blanitou špičkou), často postrádá sterilní větévky v paždí lodyžních listů (rožec rolní je má naopak často vyvinuty) a je světle zelený (nikoliv šedavě zelený).

 

Rozšíření: Druh je endemitem České republiky. Je vázán celým svým areálem výskytu na výchoz hadcového podloží o přibližné rozloze 15 km2, jež leží severně od Mariánských Lázní v okolí obcí Prameny a Mnichov (součást CHKO Slavkovský les). Staré údaje o lokalitách rožce kuřičkolistého mimo výše zmíněné území jsou mylné.

 

Ekologie: Rožec kuřičkolistý obývá dva na první pohled rozdílné biotopy. Prvním jsou suché kamenité stráně s rozvolněnou vegetací či přímo výchozy hadcových skalek, kde osidluje typicky štěrbiny. Na těchto výslunných stanovištích jej můžeme vidět např. v NPR Křížky a PP Dominova skalka. Může jej tu doprovázet světlomilnější rožec rolní (Cerastium arvense), se kterým si lze rožec kuřičkolistý splést, a s nímž se především náš endemit velmi ochotně kříží za vzniku životaschopných a prosperujících kříženců. Tito kříženci mají někdy tendenci hadcové skalky okupovat na úkor rodičovského rožce kuřičkolistého. Druhým jsou lesní prameniště, sjížděné nezpevněné cesty a přilehlé příkopy - tedy v mnoha případech stanoviště zatížená člověkem podmíněným pravidelným narušováním. Tato vlhčí a zpravidla stinnější stanoviště hostí i velmi bohaté populace rožce kuřičkolistého, např. v PR Planý vrch a PR Vlček. Oba biotopy však mají společné, že se jedná o místa snížené konkurence ze strany ostatních rostlin.

 

Druh můžeme vzhledem k jeho schopnosti osidlovat hadcové podloží označit jako serpentinofyt. Hadcové substráty jsou velmi specifickými biotopy. Vyznačují se vysokým obsahem Mg, nedostatkem Ca, nízkým obsahem živin (jako je N, P, K), vysokým obsahem těžkých kovů (např. Ni, Co, Cr), špatně zvětrávají (půdy jsou tu velmi mělké a skeletovité, strmé svahy) a snadno se přehřívají. Jedná se o velmi nehostinná stanoviště a serpentinofyty bývají vybaveny mnoha adaptacemi, které jim umožňují se s tím vyrovnat (např. akumulace Ca a snížený příjem Mg, chelatace těžkých kovů či jejich imobilizace do vakuol, xeromorfní stavba prýtu, vyvinutý kořenový systém atd.).

 

Populace rostlin hadcových substrátů často mívají v porovnání s populacemi nehadcovými specifické morfologické charakteristiky, přičítané nepříznivým vlivům hadce - jedná se o tzv. serpentinomorfózy, ty však nemají vyšší taxonomickou hodnotu, neboť se v průběhu pěstování v půdě bez hadce pozvolna vytrácejí. Profesor F. A. Novák několikaletými pěstebními pokusy s rožcem kuřičkolistým, který kultivoval v nehadcovém substrátu, prokázal, že jeho morfologické charakteristiky jsou stálé, geneticky fixované, nehledě na přítomnost hadce v substrátu. Tento fakt přispěl k oprávněnosti vyčleňovat jej jako samostatný taxon.

 

Dnešní rozšíření druhu i afinita k hadcovým substrátům jsou důsledkem jeho evoluční historie, o níž doposud nemáme ucelenou představu. Jednou z možností je, že osud rožce kuřičkolistého připomíná scénáře, jež předpokládáme i u jiných našich taxonů hadcových stanovišť ? mochny Crantzovy hadcové (Potentilla crantzii subsp. serpentini) a kuřičky Smejkalovy (Minuartia smejkalii). Jeho předek, za nějž je považován rožec alpský (Cerastium alpinum), sestoupil v průběhu doby ledové jižněji a do nižších poloh, dostal se tak až na území našeho státu. Na počátku doby poledové však klimatické a následné vegetační změny způsobily nevhodnost jím doposud osídlených stanovišť. Rožec se tak začal stahovat zpět do vyšších poloh a severněji položených oblastí, zároveň však jeho nárokům vyhovovaly hadcové ostrovy vzhledem ke svým specifickým podmínkám, jež snižují konkurenci ostatních rostlin. Na těchto hadcových útočištích (tzv. refugia) rožec přežil až do dnešních dnů a vlivem reprodukční izolace od zbytku svých původních populací se odlišil dostatečně, aby se stal novým druhem.

 

Rožec kuřičkolistý kvete od června do srpna.

 

Ohrožení a ochrana: Druh patří mezi kriticky ohrožené taxony naší flóry, je chráněn zákonem v kategorii kriticky ohrožených a je uveden v Červené knize ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Zároveň je předmětem mezinárodní ochrany přírody. Je chráněn prostřednictvím soustavy Natura 2000, Bernskou smlouvou a uveden je i v celosvětovém červeném seznamu.

 

Závažným problémem ohrožujícím existenci rožce kuřičkolistého je jeho hybridizace s rožcem rolním. Tato problematika je v současné době řešena na Katedře botaniky, PřF UK s využitím průtokové cytometrie. Zdá se, že v populacích z výslunných stanovišť (např. hadcové skalky v NPR Křížky) mohou hybridi i převládat a genofond našeho endemita tak rychle podléhá "genetické korozi". Naštěstí populace z pramenišť a narušovaných míst v lese jsou hybridizací zasaženy podstatně méně (snad absencí rožce rolního) a dávají tak rožci kuřičkolistému šanci na přežití. Problém představuje rovněž zarůstání lokalit, na něž konkurenčně slabý rožec kuřičkolistý reaguje lokálním vyhynutím. Na přirozenějších lokalitách se to týká expanze třtiny (Calamagrostis sp.) a ostružiníků (Rubus sp.), na druhotných stanovištích narušovaných člověkem či zvěří zas záleží na vhodné frekvenci a intenzitě disturbancí.

 

Kromě již zmíněné ochrany zajištěné českou legislativou a mezinárodními smlouvami je druh rovněž předmětem územní ochrany. Celý areál jeho výskytu nepřekračuje hranice CHKO Slavkovský les, většina lokalit je navíc pod záštitou maloplošných chráněných území (např. PP Dominova skalka, NPR Křížky, NPR Pluhův bor, PR Vlček a PR Planý vrch). Jednotlivé populace jsou pravidelně monitorovány, podléhají managementovým opatřením a problematika hybridizace s rožcem rolním je i nadále studována. Obtížnější se jeví ochrana populací na stanovištích občasně narušovaných lesní technikou.

 

Cerastium_alsinifolium_7 Cerastium_alsinifolium_5 Cerastium_alsinifolium_3