Zlín - přírodní rezervace

16. 12. 2020 vytvořil Václav Dvořák

Víte, kde leží Zlín? Na banální otázku v případě stejnojmenné přírodní rezervace nenacházíme tak samozřejmou odpověď. Musíme se vydat nikoli na východní Moravu, ale do krajiny černostrakatého prasete, tedy na Přešticko, do (jiho-)západních Čech.

 

PR Zlín

kraj: Plzeňský, okres: Plzeň-jih

rozloha: 17,8 ha

vyhlášeno: 1965

 

Přírodní rezervace je lesním územím rozkládajícím se na hřbetu nevysokého stejnojmenného kopce Zlín. Geologickým podkladem zde jsou magmatické horniny – spility, které na několika místech tvoří skalní výchozy. Povrch je však překryt pro region typickou kambizemí. Většinu kopce pokrývají lesy, které jsou dnes mnohem hustší, než tomu bývalo třeba v polovině 20. století. Můžeme zde rozlišit například doubravy až dubohabřiny s dubem letním (Quercus robur) i d. zimním (Q. petraea), s příměsí habru obecného (Carpinus betulus), v podrostu se zimozelem obecným (Lonicera xylosteum). Občas se objevují jehličnany – modřín opadavý (Larix decidua) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V severní části jsou časté smrkové porosty, které trpí v kůrovcových letech a v současnosti se v rezervaci značně těží. Při okrajích se formují vysoké křoviny se slivoní trnkou (Prunus spinosa), hlohy (Crataegus spp.) a jen minimálně jsou zastoupeny nelesní biotopy jako acidofilní suché trávníky. V lesním bylinném podrostu se objevují cenné teplomilné druhy bylin jako je medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) a b. liliovitá (A. liliago). Velmi vzácně zde ještě stále roste hvozdík pyšný (Dianthus superbus), naopak běžně lze vidět jak kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), tak kokořík vonný (P. odoratum). Z jara rovněž vykvétá jaterník podléška (Hepatica nobilis) či plicník tmavý (Pulmonaria obscura), později nahrazený konvalinkou vonnou (Convallaria majalis). Letní aspekt je značně uniformní, místy degradovaný, dominují v něm kerblíky (Anthriscus spp.), lipnice hajní (Poa nemoralis), místy ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) a v porostech s vyšším podílem smrku jsou časté ostružiníky (Rubus ser. Glandulosi). Dávnou minulostí tak již zřejmě je památný výskyt lněnky zobánkaté (Thesium rostratum), pro kterou byl vrch Zlín první lokalitou v Čechách, jež jezdili obdivovat již botanici v 19. století. K vymizení tohoto kriticky ohroženého druhu ovšem sami botanici přispěli masivním sbíráním rostlin do herbářů. Poslední nálezy se vztahují ke konci 60. let 20. století. Z dalších zajímavějších druhů, které lze doposud vidět na nelesních nebo přechodových místech, zmiňme smldník jelení (Peucedanum cervaria), růži keltskou (Rosa gallica), jestřábník chocholičnatý (Hieracium cymosum), jetel alpínský (Trifolium alpestre) či miniaturní zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus).

 

Fauna bezobratlých je celkem bohatá, byť některé skupiny organismů doposud nebyly podrobněji zkoumány. Na doubravy jsou vázaní například tesaříkovití brouci (Mesosa nebulosa, Pedostrangalia revestita a Anaesthetis testacea), kovařík (Hypoganus inunctus), zobonoska (Lasiorhynchites cavifrons) a nosatec (Curculio pellitus). Arachnofauna je zastoupena např. křižákem trojtečným (Araneus triguttatus), k. trnečkovým (Cercidia prominens), k. trojlaločným (Cyclosa oculata), sklípkánkem hnědým (Atypus affinis), pavučenkou lulkovou (Walckenaeria alticeps), slíďákem lesostepním (Arctosa lutetiana) či ostníkem hrbolkovým (Ero tuberculata).

Staré doupné stromy jsou důležité rovněž pro ptáky. Spatřit lze holuba doupňáka (Columba oenas), žluvu hajní (Oriolus oriolus) či krutihlava obecného (Jynx torquilla).

 

Vrch Zlín je významným centrem teplomilné květeny a na ní vázané fauny. Obklopen poli v řídce osídlené krajině je poněkud stranou zájmu přírodovědců i ochrany přírody a postupně degraduje. Lokalitě by neškodilo prosvětlení, stejně jako extenzivní pastva. Řada vzácných druhů zde přežívá pouze ve slabé populaci. Cestou k rezervaci rovněž doporučujeme meandry řeky Úhlavy s řadou starých exemplářů jilmu vazu (Ulmus laevis) na březích.

 

 

Literatura:

 

Anonymus (2011): Plán péče o PR Zlín na období 2013–2022. – Ms. [depon in: KÚ Plzeňského kraje v Plzni, 16 s. + přílohy].

 

Dvořák V. (2020): Ms. Vlastní pozorování v roce 2020.

 

Mertlik J. (2016): Faunistické mapování kovaříků Calambus bipustulatus a Hypoganus inunctus (Coleoptera: Elateridae) na území České republiky a Slovenska. – Elateridarium, 10: 43–84.

 

Přibáňová G. (2015): Pavouci PR Zlín. – Ms. [Bakalářská práce, depon in: Západočeská univerzita v Plzni, 61 s.].