Vrbovecký rybník - přírodní rezervace

31. 8. 2016 vytvořil Zdeněk Mačát

Nedaleko města Znojma, v nížině řeky Dyje se mezi obcemi Vrbovec a Strachotice rozkládá rybník, jenž je biologickým centrem mezi okolními polními kulturami. V intenzivně obhospodařované krajině nabízí útočiště vzácným a ohroženým druhů rostlin a živočichů a to nejen mokřadním a vodním, ale i slaništním.

 

PP Vrbovecký rybník

Kraj: Jihomoravský, okres: Znojmo

Rozloha: 23,79 ha

Vyhlášeno: 2014

 

Vrbovecký rybník je přírodní rezervace zřízená na základě předchozího vyhlášení lokality jako EVL soustavy Natura 2000. Rozkládá se v Jaroslavické pahorkatině na přítoku Vrboveckého potoka, uprostřed ploché krajiny jižní Moravy. Geologický podklad tvoří fluviální hlinito-písčité sedimenty řeky Dyje, které jsou základem černice, úrodné půdy v okolí. Jádrem chráněného území je rybník, který dnes není využíván k chovu ryb. Okolí rybníka je lemováno břehovými porosty tvořené vzrostlými stromy (vrby, topoly, javory a jasany). Na západním okraji rezervace (směrem k obci Vrbovec) se rozkládají zbytky dříve rozsáhlého slatiniště. V průběhu sezóny většina hladiny rybníka zarůstá bujnou vodní vegetací. V extrémně suchých létech pak západní část rybníka vysychá, tato oblast je tvořena hustým porostem rákosu. Rákos (Phragmites australis) dnes zaujímá oblast okolo 60 % původní výměry rybníka.

 

Rostlinná společenstva Vrboveckého rybníka jsou tvořena převážně rostlinami vázanými na vodu a mokřady. Dominantní jsou zde porosty rákosu obecného (Phragmites australis). Vzácné druhy se častěji vyskytují na slanisku, které však tvoří pouze malý fragment lokality. Avšak i ve vodním a mokřadním prostředí najdeme několik zajímavých druhů. Ve stojaté vodě rybníka se vyskytuje vzácný a chráněný růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum). V okolních rákosinách roste vzácný šťovík úzkolistý (Rumex stenophyllus) i jeho běžnější příbuzný šťovík přímořský (Rumex maritimus). Vnitrozemská slatinná louka pak hostí několik dalších vzácných druhů rostlin jako jsou kriticky ohrožený řebříček sleziníkolistý (Achillea asplenifolia), dále silně ohrožený kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus) a další cenné druhy jako je česnek hranatý (Allium angulosum), kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia), ostřice žilnatá (Carex secalina) či zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum). Hojný je zde též běžný oman britský (Inula britannica). V okolí se objevuje i u nás nepůvodní mračňák Theoprastův (Abutilon theophrasti).

 

Fauna bezobratlých i obratlovců poskytuje vhodné prostředí pro nespočet vzácných druhů. Z brouků využívají hojně rybník potápníkovití brouci, jako Agabus fuscipennis vázaný na okraje rybníků a zaplavované tůně, Bidessus nasutus nebo křepčík obroubený (Cybister lateralimarginalis) a vodomil černý (Hydrophilus piceus). Mezi druhy vázané na suchozemské prostředí patří kriticky ohrožený štítonoš (Cassida ferruginea), svižník německý (Cicindela germanica) nebo chrobák ozbrojený (Odonteus armiger). Mezi vážkami se zde vyskytuje kriticky ohrožené šidélko huňaté (Coenagrion scitulum). Hlavním předmětem ochrany celé lokality je pak velmi silná populace kuňky obecné (Bombina bombina), kterou na lokalitě doprovází další druhy obojživelníků, např. čolek obecný (Lissotriton vulgaris), blatnice skrvnitá (Pelobates fuscus), skokan ostronosý (Rana arvalis) a další. Mezi ptačí druhy zajímavé pro tuto lokalitu patří bezpochyby bukač velký (Botaurus stellaris), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), chřástal vodní (Rallus aquaticus) nebo čírka modrá (Anas querquedula) a zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). Za potravou sem zaletuje luňák hnědý (Milvus migrans).

 

Současný stav lokality je způsoben postupnou sukcesí nádrže. Nevhodné podmínky (vysychání) pro chov ryb umožnily, aby zde vznikl jedinečný biotop, který je domovem pro nespočet vzácných a chráněných druhů. Prioritou ochrany přírody na tomto území je tak do budoucna zachování stávajících podmínek pro silnou populaci kuňky obecná, která pro svoje zařazení v systému Natura 2000 umožňuje chránit celé území. Dále také rehabilitace a rozvoj slané vnitrozemské louky a to například kosením nebo pastvou. V neposlední řadě zachování rozsáhlých rákosin, které jsou důležité pro hnízdění ptáků, které je však vhodné udržovat na současných stavech, aby nedošlo k úplnému zarostení vodní plochy rybníka.

 

 

Literatura:

 

Řiháček V. (2009): Plán péče o přírodní památku Vrbovecký rybník, období 2012-2021. Ms. depon. KUJMK.