Viola suavis Bieb. - violka křovištní

Syn.: Viola sepincola Jord., Viola cyanea Čelak.

Čeleď: Violaceae - violkovité

Status: běžný druh

Popis: Vytrvalá bylina, s přízemní růžicí dlouze řapíkatých listů. Oddenek je krátký a poměrně tlustý. Listy většinou poměrně velké, okrouhlé a na povrchu lesklé. Báze listu srdčitá. Palisty jsou úzké, kopinaté, na okrajích s výraznými třásněmi. Květy fialové, bílé nebo růžové, výrazně vonící. Fialové květy mají často ve středu výraznou bílou skvrnu. Květní stopky dlouhé, s listenci pod polovinou.

Možná záměna: Možná hlavně s violkou vonnou (Viola odorata), která má kratší řapíky, palisty široce trojúhelníkovité a alespoň ve středu růžice netřásnité. Listence by měli být nad polovinou nebo alespoň v polovině květní stopky.

Rozšíření: Hojně zplaňující neofyt. Je rozšířena především v teplejších oblastech, ve městech a vesnicích a jejich okolí. V Evropě je rozšířena od Španělska a Francie, přes severní Itálii, Rakousko, Německo, ČR až po jižní Norsko a Švédsko.

Celkové rozšíření v ČR není uspokojivě prozkoumáno, druh je podceňován a často zaměňován s violkou vonnou.

Ekologie: Roste v okolí lidských sídel, parcích, sadech a zahradách. Často ji lze najít u hřbitovních zdí, v akátinách a při okrajích lesních cest v listnatých lesích. Semena jsou rozšiřována mravenci (myrmekochorní druh).

Hemikryptofyt. Kvete od března do začátku května, zhruba ve stejné době jako violka vonná (Viola odorata).

Význam: Kvůli vonícím květům často pěstována.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!