Viola palustris L. - violka bahenní

Čeleď: Violaceae - violkovité

Status: běžný druh

Popis: Drobná violka s dobře vyvinutou přízemní růžicí listů, dlouhým plazivým oddenkem a podzemními výběžky. Listy jsou okrouhle vejčité až ledvinité, dlouze řapíkaté, na okraji vroubkované až mělce pilovité, na konci okrouhlé až tupě špičaté, lysé nebo na spodní straně vzácně roztroušeně chlupaté. Palisty jsou vejčité, obvykle celokrajné. Listence jsou uloženy pod polovinou nebo v polovině květní stopky. Květy jsou bledě fialové, spodní korunní lístek je obvykle tmavě fialově žilkovaný. Ostruha je stejné barvy jako korunní lístky, nevýrazná, na konci tupá.

Možná záměna: S druhem violka olysalá (Viola epipsila), který se dá odlišit podle zašpičatělých a na spodní straně zřetelně chlupatých listů, jež vyrůstají většinou pouze po dvou z přízemní růžice. Dále s druhem violka močálová (Viola uliginosa), který má odlišný tvar listů a listence uložené v horní polovině květní stopky. Oba výše zmíněné druhy však nebyly v ČR spolehlivě prokázány a proto záměna hrozí spíše mimo naše území.

Rozšíření: Chladnomilný druh, rozšířený především v severní Evropě. Souvisle se vyskytuje na Islandu, Britských ostrovech, ve Skandinávii, střední Evropě (Německo, Polsko, ČR, SR, Alpy) a Rusku (Evropská část). Ostrůvkovitě se vyskytuje v Grónsku, na východním pobřeží Severní Ameriky a v horách jižní Evropy (Španělsko, Francie).

U nás violku bahenní nalezneme především v českém oreofytiku a mezofytiku a na severu Moravy. Vzácně ji lze nalézt v chladnějších částech českého termofytika.

Ekologie: Vlhkomilný druh, který roste především na okrajích rašelinišť, na slatiništích, prameništích či ve vlhkých olšinách, na bazických až neutrálních půdách.

Hemikryptofyt, kvete od konce dubna do července.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!