Vicia lutea - vikev žlutá

5. 3. 2020 vytvořil Václav Dvořák

Vicia lutea L. – vikev žlutá

Syn.: Hypechusa lutea (L.) Alef.

Čeleď: Fabaceae – bobovité

Status: nepůvodní druh

 

Popis: Bylina s tenkým, dlouhým kořenem. Lodyhy popínavé nebo přímé, do 50 cm vysoké. Listy obvykle s 5–8 páry lístků; lístky krátce řapíčkaté, kopinaté až podlouhlé, na vrcholu špičaté, řídce dlouze přitiskle chlupaté; palisty vejčité, s hnědým nektariem. Květenství redukované na jediný květ; kališní cípy nestejně dlouhé; květy přímo odstálé, žluté. Plodem jsou přitiskle chlupaté lusky obsahující obvykle 2–4 semena.

 

Možná záměna: Od též žlutokvěté vikve velkokvěté (Vicia grandiflora) se pozná podle nestejně dlouhých palistů a zašpičatělých lístků. Vikev černavá (V. melanops) má květy dvoubarevné.

 

Rozšíření: Druh se submediteránní tendencí přirozeně rostoucí v jihozápadní a jižní Evropě, v severní Africe s přesahem areálu do západní části Asie. Jako nepůvodní druh je znám ze střední Evropy a také ze Severní Ameriky, jižní části Afriky a z Nového Zélandu.

 

V České republice roste druhotně zejména v nižších polohách termofytika, výjimečně a spíše přechodně ve středních polohách. V posledních letech se objevuje častěji na Znojemsku, Brněnsku a Olomoucku, v Čechách při Vojenském újezdu Hradiště, v okolí Prahy a bodově též jinde.

 

Ekologie: Roste na druhotných a synantropních stanovištích jako jsou pole, úhory, při krajích lesů a křovin, na zpustlých loukách. Preferuje stanoviště sušší a osluněná, půdy jílovité až hlinité. Nevykazuje žádné specifické fytocenologické vazby.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od května do začátku července.

 

 

Literatura:

 

Chrtková A. (1995): Vicia L. – In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 386–414.

 

Neill A. K. (1999): Vicia lutea (Fabaceae) new to Texas. – Sida, Contrib. Bot. 18(4): 1265–1266.