Veronica triphyllos - rozrazil trojklaný

28. 3. 2016 vytvořil Václav Dvořák

Veronica triphyllos L. – rozrazil trojklaný

Syn.: Veronica digitata Lam., Cochlidiospermum digitatum (Lam.) Opiz

Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité

Status: běžný druh

 

Popis: Drobná, hustě žláznatá a chlupatá bylina, s lodyhou nevětvenou nebo častěji bohatě rozložitě větvenou, obvykle do 15 cm vysokou. Listy vstřícné, nejdolnější pár s čepelí celistvou, jen na okraji vroubkovanou, ostatní listy s čepelí dlanitodílnou až sečnou se 3–5(–7) tupými úkrojky; střední úkrojek bývá širší, úzce obvejčitý a má patrnou žilnatinu. Hrozen zprvu hlávkovitě stažený, později volný, dosti chudokvětý. Koruna azurově modrá, s tmavší žilnatinou dosahující okrajů korunních cípů. Tobolky okrouhlé, stejně dlouhé jako široké; semena vypouklá, mušlovitě zakřivená, tmavohnědá.

 

Možná záměna: Zaměnit lze zejména s rozrazilem časným (Veronica praecox), který mívá horní listy a dolní listeny hluboce zubaté až zastřihované, tobolky delší než široké, semena okrová a korunní lístky světle modré, zároveň preferuje vápnité substráty.

 

Rozšíření: Evropský druh s přesahem areálu do sz. Afriky a na Blízký východ. V Evropě je považován za archeofyt s původním areálem omezeným snad jen na oblast Pontika a Balkánského poloostrova.

 

V České republice se vyskytuje roztroušeně v nižších a středních polohách zhruba do suprakolinního stupně. Vzácný je v oblastech s převažujícími vápnitými půdami, i když nikde zcela nechybí.

 

Ekologie: Rozrazil trojklaný je znám zejména jako plevel v obilovinách, byť z tohoto stanoviště značně ustoupil, dále roste na vinicích, zahradách, při okrajích cest, na mezích, ve starých sadech a na úhorech. Preferuje sušší, slabě humózní substráty. Je součástí několika typů plevelných společenstev.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem od března do května.

 

 

Literatura:


Albach D.C., Martínez-Ortega M.M. & Chase M.W. (2004): Veronica: Parallel morphological evolution and phylogeography in the Mediterranean. – Plant. Syst. Evol., 246: 177-194.

 

Albrecht H. (2003): Suitability of arable weeds as indicator organisms to evaluate species conservation effects of management in agricultural ecosystems. – Ecosystems & Environment, 98: 201-211.

 

Hrouda L. (2000): Veronica L. In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky, vol. 6, Academia, Praha, 355-397.