Valeriana dioica - kozlík dvoudomý

21. 5. 2017 vytvořil Václav Dvořák

Valeriana dioica L. – kozlík dvoudomý

Syn.: Valeriana sylvatica F. W. Schmidt, V. affinis Opiz

Čeleď: Valerianaceae – kozlíkovité

Status: LC

 

Popis: Sytě zelené rostliny s plazivým oddenkem, v horní části s výběžky, prvním rokem sterilními, druhým rokem s květonosnými lodyhami. Lodyha přímá, rýhovaná, lysá, dutá, vysoká obvykle do 30 cm. Listy sterilních růžic dlouze řapíkaté, s čepelí celistvou; střední a horní lodyžní listy lyrovitě peřenodílné s koncovým úkrojkem zřetelně větším. Rostliny dvoudomé, květy jednopohlavné, v hustých koncových vidlanech; prašníkové květy obvykle růžové; pestíkové květy obvykle bílé.

 

Možná záměna: Od blízce příbuzného kozlíku celolistého (Valeriana simplicifolia) se liší lyrovitě peřenodílnými listy s nápadně zveličelým koncovým úkrojkem, což kozlík celolistý nemá.

 

Rozšíření: Evropský druh rozšířený zejména v severozápadní a střední části kontinentu, od Britských ostrovů po Pobaltí a Bělorusko, od jižní Skandinávie po Pyreneje a Alpy.

 

V České republice se vyskytuje téměř všude tam, kde se nachází vhodná stanoviště, ovšem s nižší frekvencí v termofytiku.

 

Ekologie: Kozlík dvoudomý je druhem slatinných luk, méně často rašelinných luk a podmáčených údolních lesů. Preferuje vlhké až zamokřené, mírně zrašelinělé, obvykle alkalické půdy. Druh je součástí několika typů vegetace, např. vegetace vápnitých slatinišť sv. Caricion davallianae.

 

Hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od května do června.

 

Ochrana a ohrožení: Druh je v Červeném seznamu řazen mezi taxony méně ohroženými (LC), což je dáno zejména snižujícím se počtem vhodných stanoviš.

 

 

 

Literatura:

 

Hájek M. & Hájková P. (2011): RBA Caricion davallianae Klika 1934. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky, 3: Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation], Academia, Praha, 619–623.

 

Holub J. & Kirchner J. (1997): Valeriana L. In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky, vol. 5, Academia, Praha, 516–527.