Urticicola umbrosus (C. Pfeiffer, 1828) – žihlobytka stinná
Čeleď: Hygromiidae – vlahovkovití
Status: běžný druh
Popis: Šířka ulity 10–13 mm, výška 5,5–7 mm. Ulita je okrouhlá, stlačená a poměrně tenkostěnná s jemným rýhováním. Zvláště u mladých jedinců téměř průhledná. Typická je velmi široká píštěl. Zbarvení je světle hnědé s nepravidelným tmavým nebo světlým skvrněním. U nás typický, téměř nezaměnitelný druh.
Rozšíření: Evropský druh – zejména střední Evropa.
V ČR hojný druh, roztroušeně po celém území.
Biologie a ekologie: Žihlobytka stinná žije zejména v údolních břehových porostech, na okrajích lesů a mokřadů, v lužních lesích, podél potoků vystupuje i do vyšších poloh. Často ji najdeme na vegetaci, zejména na kopřivách (odtud dostala své vědecké jméno).
Literatura:
Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J. (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha.
Pfleger V. (1988): Měkkýši. Artia Praha, 191 pp.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!