Uloborus walckenaerius Latreiile, 1806 – pakřižák Walckenaerův

Čeleď: Uloboridae – pakřižákovití

Status: CR

Popis: Bizardní pavouk o velikosti samic 6–8 mm, samců 4–6 mm (hlh. 1,5–2 mm). Tělo je bělavě až šedohnědě zbarveno. Hlavohruď je bělavá s hnědavými znaky. Zadeček protáhlý, u samic při pohledu z boku kopulovitý. Na zadečku jsou čtyři podélné pruhy krátkých chloupků tvořících typické hřebínky. Nohy jsou šedohnědé tmavší než zbarvení těla. První pár noh je výrazně delší než zbylé páry. U nás nezaměnitelný druh.

Rozšíření: Palearktický druh - mírný a subtropický pás Evropy, Asie a severní Afriky.

V ČR vzácný druh vázaný na otevřená vyprahlá stanoviště. U nás je znám pouze z Bzenecka, okolí  Hodonína a Lednice. V České republice je severní hranice rozšíření tohoto druhu. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Pakřížák Walckenaerův obývá otevřené a suché biotopy, u nás je vázaný na písčiny, váté písky, stepi nebo osluněné okraje lesostepí. Kruhové sítě si staví na vegetaci a nízkých keřích, s oblibou na mladých borovicích a vřesu. Kruhová síť má typické křížové stabilimentum a vytváří ji i mláďata. Pakřižák číhá na kořist uprostřed sítě nebo v její blízkosti. Koncem léta samice zavěšuje vřetenovité kokony v blízkosti sítě.  Přezimují mladí jedinci, kteří dospívají na jaře následujícího roku, vývoj je jednoletý.

Ohrožení a ochrana: Druh vázaný na nelesní xerotermní biotopy. Stejně jako mnohé druhy bezobratlých vázané na tyto stanoviště je ohrožen zejména zarůstáním vhodných biotopů. Vzhledem k vazbě na tyto stanoviště (u nás převážně písčiny) a vzácnosti je zařazen v Červeném seznamu bezobratlých jako kriticky ohrožený druh (CR).

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!