Tropidothorax leucopterus (Goeze, 1778) – ploštička tolitová

Syn.: Lygaeus simla Distant, 1909

Čeleď: Lygaeidae – ploštičkovití

Status: vzácný druh

Popis: Tělo je dlouhé 8–12 mm a je výstražně (aposematicky) červenočerně zbarvené. Hlava, nohy a tykadla jsou černé, štít je červený s dvěma velkými černými skvrnami, štítek je černý, polokrovky jsou červené s černou kresbou, membrána polokrovek je černá. Na hřbetní straně je tím vytvořena černá kresba, která se dá popsat buď jako černý „maltézský kříž“ na červeném pozadí, nebo jako červené X na černém pozadí. Kromě toho se na hřbetní straně nachází bílá skvrna uprostřed mezi špičkou štítku a membránou polokrovek. Další bílá skvrnka se nachází při bázi černé membrány obou polokrovek, přičemž v klidu je skvrnka na levé polokrovce překryta pravou polokrovkou a vidět jde tedy jen bílá skvrnka na pravé straně. Nymfy jsou zbarveny červeně s černou hlavou, nohama, tykadly a základy křídel.

Možná záměna: Záměna je možná s jinými červenočerně zbarvenými plošticemi – zejména ploštičkou pestrou (Lygaeus equestris) a ploštičkou přehlíženou (Lygaeus simulans), které mají velmi podobný tvar a velikost těla a stejné živné rostliny. Teoreticky přichází v úvahu i záměna s ploštičkou luční (Spilostethus saxatilis), vroubenkovkou červenou (Corizus hyoscyami) nebo ploštičkou Melanocoryphus albomaculatus. Ploštiška tolitová se od všech zmíněných druhů liší znaky ve zbarvení – hlava celá černá, přední okraj štítu červený, na zádech červené X na černém pozadí, kromě bílé skvrny mez špičkou štítku a membránou pak jen jediná bílá skvrnka umístěná v membráně asymetricky na pravé straně.

Rozšíření: Druh rozšířený od Pyrenejského poloostrova přes jižní, střední a východní Evropu, severní Afriku, Turecko a střední Asii až do severní Indie. Severní hranice rozšíření v Evropě probíhá severem Francie, Belgií, Německem, Českem, Slovenskem, Ukrajinou a pokračuje dále v Rusku přibližně po Kursk a Voroněž. Existují také dva literární údaje z přelomu 19. a 20. století o výskytu druhu v jižním Polsku, kde se od té doby nevyskytuje, ale není vyloučen opětovný příchod. V Evropě je totiž od 80. let 20. století pozorováno postupné šíření ploštičky tolitové na sever.

Z České republiky byl po dlouhou dobu znám jediný historický údaj o výskytu ploštičky tolitové z roku 1890 v Brně a ve druhé polovině 20. století byla klasifikována jako vyhynulá. Na přelomu 20. a 21. století se k nám však opětovně rozšířila z jihu a byla nalezena na několika jihomoravských lokalitách. V současnosti šíření pokračuje a výskyt druhu je uváděn z pásu od Znojma přes Mikulov po Hodonín a Strážnici, dále z Brna, z okolí Prostějova a také z Čech – z Prahy a z Žehuně. Stále se však jedná o vzácný druh, i když na jižní Moravě může být na příhodných lokalitách hojný. Poznání celkového současného rozšíření v rámci ČR je pravděpodobně neúplné.

Biologie a ekologie: Ploštička tolitová je značně teplomilným druhem, obývajícím polootevřené výhřevné biotopy jako jsou řídké světlé lesy, lesní paseky a okraje, opuštěné sady či vinice, lesostepi nebo skalní stepi. Důležitá je přítomnost primárních živných rostlin (viz dále). Dospělci se na jaře probouzejí z hibernace a zprvu se ve skupinkách vyhřívají na osluněných místech (kmeny stromů, kameny apod.). Poté se rozptylují do okolí a živí se sáním na různých bylinách a dřevinách. Dospělci jsou tedy polyfágní, ale nymfy mají vyhraněné nároky na živnou rostlinu. Vývoj nymf probíhá ve střední Evropě pouze na tolitě lékařské (Vincetoxicum hirundinaria), případně na příbuzné nepůvodní klejiše hedvábné (Asclepias syriaca). Dospělci se proto během května shromažďují poblíž těchto primárních živných rostlin, kde probíhá páření a následně kladení vajíček (poté během června dospělci hynou). Samice kladou snůšku o 40–60 vajíčkách do listového opadu, do mechu nebo na podobná místa poblíž živných rostlin. Vajíčka se líhnou po přibližně 3 týdnech a celá skupina sourozenců se poté přesunuje na nejbližší živnou rostlinu. Zde sají na listech a na stoncích a po celou dobu vývoje se drží pospolu. Během vývoje nymfy procházejí pěti instary. Často lze pozorovat nestejně rychlý vývoj sourozenců, kdy v jedné skupině mohou být zároveň již mladí dospělci s nymfami 5., 4. i 3. instaru. První dospělci se objevují v červenci. Na podzim se dospělci uchylují k přezimování, nejčastěji pod uvolněnou kůru stromů, padlých kmenů a pařezů.

Ohrožení a ochrana: V předchozí verzi červeného seznamu bezobratlých ČR byla ploštička tolitová zařazena jako kriticky ohrožený druh. Vzhledem k její současné expanzi však nyní není ohrožena a do aktuální verze červeného seznamu nebyla zahrnuta. Přesto se stále jedná o poměrně vzácný druh.

Literatura:

Hemala V., Franc V., Fašanga M. (2017): Additional records of Tropidothorax leucopterus (Goeze, 1778) (Hemiptera: Heteroptera: Lygaeidae) for Slovakia.

Kment P., Bryja J., Jindra Z., Hradil K., Baňař P. (2003): New and interesting records of true bugs (Heteroptera) from the Czech Republic and Slovakia II (Nové a zajímavé nálezy ploštic (Heteroptera) z České republiky a ze Slovenska II). Klapalekiana 39: 257–306.

Kment P., Štys P., Exnerová A., Tomšík P., Baňař P., Hradil K. (2009): The distribution of Tropidothorax leucopterus in the Czech Republic and Slovakia (Hemiptera: Heteroptera: Lygaeidae). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae 94: 27–42.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!