Tripleurospermum inodorum - heřmánkovec nevonný

4. 10. 2012 vytvořil Michal Hroneš

Tripleurospermum inodorum (L.) Sch. Bip. – heřmánkovec nevonný
Syn.: Matricaria inodora L., Chrysanthemum inodorum (L.) L., Chamomilla inodora (L.) Koch, Matricaria maritima subsp. inodora (L.) Soó, Tripleurospermum maritimum subsp. inodorum (L.) App.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Status: běžný druh

Popis: Jednoleté nebo dvouleté rostliny dlouhými, hustě větvenými kořeny a poléhavou, vystoupavou až přímou, lysou lodyhou. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté až přisedlé, v obrysu vejčité, peřenosečné, s niťovitými úkrojky. Květenstvím je úbor tvořený středovými žlutými trubkovitými květy a okrajovými bílými květy jazykovitými. Květní lůžko je plné, polokulovité. Zákrovní listeny jsou na vrcholu suchomázdřité. Plodem jsou nažky s drobným blanitým lemem na povrchu.

Možná záměna:
Heřmánkovec je podobný zejména některým druhů heřmánků (Matricaria) a rmenů (Anthemis). Od heřmánků se liší plným a polokulovitým květním lůžkem, od rmenů se dá rozeznat podle nepřítomnosti blanitých plevek v květním lůžku.

Rozšíření:
Evropa (od střední Skandinávie po severní Středomoří), západní Sibiř a jihovýchodní Asie (Čína, Japonsko, Korea). Druh byl zavlečen do Severní Ameriky.

V ČR se vyskytuje roztroušeně až hojně od nížin do podhůří. Podél cest se šíří až do subalpínského stupně Krkonoš a Hrubého Jeseníku.

Ekologie: Synantropní plevel, který roste na úhorech, okrajích polí, rumištích, okrajích cest a silnic či na haldách hlušiny. Snáší poměrně silné zasolení.

Terofyt až krátce vytrvalý hemikryptofyt, který kvete od června do října.

 


Literatura:

Brouillet L. (2006): Tripleurospermum Sch. Bip. – In.: In.: FNA Editorial Comitee (eds), Flora of North America vol. 19–21 (Asteraceae), Oxford University Press, Oxford, 548–551.

Kay Q. O. N. (1994): Biological flora of the British Isles: Tripleurospermum inodorum (L.) Schultz Bip. (Matricaria inodora L., Matricaria maritima auct. p.p. non L., Matricaria perforata Merat, Tripleurospermum perforatum (Merat) Wagenitz, Tripleurospermum maritimum (L.) Schultz Bip. p.p. non L.). – Journal of Ecology 82: 681–698.

Kubát K. (2004): Tripleurospermum Sch. Bip. – In.: Slavík B. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, 248–250.