Traunsteinera globosa - hlavinka horská

12. 4. 2011 vytvořil Martin Hanzl

Traunsteinera globosa (L.) Reichenb. - hlavinka horská

Čeleď: Orchidaceae - vstavačovité

Status: C2, §2, CITES

 

Popis: Hlavinka horská je vytrvalá sivozelená bylina dorůstající výšky 30-70 cm. V zemi bývají v době květu vyvinuty dvě hlízy, z nichž vyrůstá rýhovaná lysá lodyha s několika hnědavými zakrnělými šupinovitými listy na bázi. Lodyžních listů je 4 až 8, jsou podlouhlého až podlouhle obkopinatého tvaru a směrem k vrcholu lodyhy se zmenšují. Spodní listy bývají 5-13 cm dlouhé, 1-3 cm široké a zakončené kápovitou špičkou. Květenstvím je kulovitý až vejcovitý hustý klas složený z několika desítek květů, který bývá 2-6 cm dlouhý a 2-3 cm široký. Květy jsou světle růžové barvy s tmavšími nachovými tečkami, pysk je členěný ve tři drobné laloky. Plodem jsou tobolky se značným množstvím nepatrných semen.

 

Možná záměna: Hlavinka horská je téměř nezaměnitelným druhem. Teoreticky ji však lze zaměnit se vstavačem trojzubým (Orchis tridentata), který má rovněž vejcovitý klas ze světle růžových květů s nachovými skvrnami. Jedná se však o velmi vzácnou rostlinu rostoucí na výslunných stanovištích nižších poloh. Od hlavinky se odlišuje pyskem květu členěným do čtyř nápadných laloků (hlavinka má pysk členěný ve tři méně výrazné laloky).

 

Rozšíření: Druh se v ČR vyskytuje roztroušeně až vzácně na východní Moravě (karpatská část). Dříve rostl i v Čechách na větším počtu lokalit (Krušné hory, České středohoří, Orlické hory), ovšem na všech je v současnosti považován za nezvěstný. Výjimkou je jediná lokalita v Orlických horách, kde byl druh v roce 2008 opětovně nalezen. Těžištěm výskytu jsou střední a vyšší polohy.

 

Celkový areál rozšíření je soustředěn na pohoří střední a jižní Evropy (Pyreneje, Alpy, Sudety, Karpaty), ovšem přesahuje na východ do Bulharska a na Krym.

 

Ekologie: Hlavinka horská osidluje především louky, květnaté horské nivy a luční prameniště. Preferuje vlhčí a živinami bohaté travinné biotopy. Kvete od května do července, je opylována hmyzem. Jako všechny orchideje produkuje značné množství drobných semen s nedovyvinutými embryi, která jsou v raných fázích existenčně závislá na interakci s mykorhizními houbami. Nepříznivá období přečkává v podobě podzemních hlíz (tzv. geofyt).

 

Ohrožení a ochrana: Druh patří mezi silně ohrožené taxony naší flóry. Možnými příčinami jeho ústupu jsou změny vlhkostních poměrů stanovišť (meliorační úpravy krajiny), jejich obohacování nadměrným množstvím živin (eutrofizace) a změny způsobu péče (managementu) o daná stanoviště. Pro svou estetičnost je druh rovněž ohrožen trháním a vyrýpáváním. Druh je chráněný zákonem a vztahuje se na něj Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES). Jeho výskyt je zpravidla vázán na lokality podléhající územní ochraně (CHKO Bílé Karpaty, CHKO Beskydy, CHKO Orlické hory).

 

    

 

Literatura:

 

Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky vol. 8., Academia, Praha, 486–492.