Tragus racemosus (L.) All. - bodloplev hroznatý
Syn.: Chenchrus racemosus L.; Tragus muricatus Moench; Tragus paucispina Hack.
Čeleď: Poaceae - lipnicovité
Status: nepůvodní druh
Popis: Habituelně nazaměnitelná travina s poléhavými až vystoupavými stébly. Vzrůstem nižší 10-30 cm vysoká. Čepele listů jsou na okrajích osténkatě štětinovité. Květenství je složené do lichoklasu, dlouhého až 6 cm, který je více méně kompaktní, jen ve spodní části přetrhovaný. Klásky jsou jednokvěté, bez osin, smáčknuté, plevy 2, avšak jedna zakrnělá, druhá nafouknutá, bodlinatá (háčkovitě ostnitá).
Rozšíření: Submeridionálně-subkontinentální druh s centrem svého areálu v oblasti Středozemního moře, odkud proniká na sever do střední Evropy, na jih do Afriky (kde je areál mnohem větší než se dříve předpokládalo), dále na východ JZ a střední Asii s hranicemi sahajícími do Číny. Jako velmi vzácně introdukovaný je znám i ze Severní Ameriky, dlouhodobé spory se vedou o výskytu v Jižní Americe (Argentině).
V České republice je jeho výskyt velmi vzácný, spíše nahodilý, vázaný pouze na nejteplejší oblasti jižní Moravy (panonské termofytikum), tj. Znojemsko a okolí Moravského Krumlova, nahodile např. v Hustopečské pahorkatině, v nízkých nadmořských výškách. Je považován za nepůvodní taxon, neofyt, který byl na naše území zřejmě zavlečen a zdomácněl obdobně jako žitňák hřebenitý (Agropyron pectinatum).
Ekologie: Ekologicky velmi vyhraněný taxon, výrazný xerotermofyt vázaný na osluněná, suchá stanoviště, disturbované plochy s nízkým zápojem vegetace, skalní výchozy, štěrkoviště, písčiny, vinice a úhory, druhotně podél železničních tratí a dálnic. Součást několika typů segetální vegetace, dnes extrémně vzácných příkladů společenstev, v Maďarsku a na Slovensku např. v as. Tribulo-Tragetum racemosi Soó & Tymar 1955.
Terofyt, kvetoucí krátce v červnu až červenci.
Ochrana a ohrožení: Přestože je považován za nepůvodní druh naší květeny, dlouho byl řazen v Červené knize mezi kriticky ohrožené taxony. I tak náleží mezi významné druhy indikující extrémně vzácná plevelná společenstva nejteplejších území. stejně jako je příkladem (sub)mediteránních taxonů, které u nás dosahují absolutní severní hranice rozšíření (přinejmenším na evropském kontinentu).
Literatura:
Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. 2. díl. - Academia, Praha.
Kocián P., Ducháček M. & Kúr P. (2018): Bodloplev hroznatý (Tragus racemosus) na dálnicích České republiky. - Zprávy České botanické společnosti, 53/1: 1-9.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!