Tmarus piger - běžník větvový

6. 6. 2009 vytvořil Ondřej Machač

Tmarus piger (Walckenaer, 1802) – běžník větvový

Čeleď: Thomisidae – běžníkovití

Status: VU

 

Popis: Délka těla 5–8 mm (hlavohruď 1,7–2 mm). Tělo je hnědé až šedavé. Hlavohruď je tmavá se světlým širokým proužkem uprostřed, který se táhne i zadečkem. Zadeček není jako u většiny našich běžníků oválný/kulovitý, ale má zvláštní člunkovitý tvar a připomíná tak spíše nějakého pakřížáka. Na spodní straně zadečku je tmavý proužek. Nohy jsou hnědé, první dva páry jsou delší, přizpůsobené k lovu.

 

Možná záměna: Díky typickému tvaru zadečku je záměna možná pouze s dalším naším zástupcem rodu Tmarus, běžníkem člunkovým (Tmarus stellio). Ten je velmi podobný a k jejich rozlišení je nutné porovnat pohlavní orgány. Jeden z určovacích znaků je velikost středních očí, které jsou u běžníka větvového různě velké, u běžníka člunkového jsou stejně velké. Běžník člunkový je u nás velmi vzácný.

 

Rozšíření: Palearktický druh - (Evropa, Asie) - v mírném pásu, místy zasahuje i do subtropů.

 

V ČR nehojný až vzácný druh.  Jen v nížinách, v teplých oblastech, zejména jižní Moravy a středních Čech. Mapa rozšíření zde.

 

Biologie a ekologie: Běžník větvový obývá výslunné okraje lesů, lesostepi, mýtiny a křovinaté stráně. S oblibou na mladých dubech a nízkých keřích. Aktivní je ve dne kdy přikrčen k větvičce napodobuje svým tvarem pupen, číhá na kořist. Někdy také pobíhá po listech, zejména za slunečného počasí. S dospělci se setkáme od května, v červnu a červenci dochází k páření. Samice hlídá plochý, bílý kokon zapředený mezi listy.

 

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.