Thymus serpyllum L. – mateřídouška úzkolistá
Syn.: Thymus lanuginosus Mill., T. angustifolius Pers., T. apricus Opiz nom. inval.
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Status: C4
Popis: Poléhavý keřík s dřevnatějícími větvemi. Stonky plazivé, monopodiální (= zakončené nekvetoucím výhonem), tupě 4hranné, holotrichně oděné (= po celém povrchu stejnoměrně). Listy krátce řapíkaté, úzce eliptické, stejného tvaru a velikosti, na řapíku a v dolní polovině brvité; žilnatina rubu listů kamptodromní (= postranní žilky obloukovitě zakřivené k vrcholu). Lichoklasy krátké, kulovité; horní kališní cípy krátké a široké; koruna světle růžová.
Rozšíření: Souvislý areál zahrnuje především severní Evropu od Holandska po SZ Rusko. Na jih zasahuje v izolovaných arelách až po západní Maďarsko.
V České republice je výskyt soustředěn do oblastí s rozsáhlejšími plochami písčin a písčitých substrátů jako je Polabí, Třeboňsko, Českolipsko a jižní Morava. Vyskytuje se i jinde, ovšem hranice rozšíření jsou velmi výrazné.
Ekologie: Obligátní psamofyt rostoucí téměř výhradně na písčitých substrátech, na okrajích borů či hranách pískovcových skal. Takové substráty jsou minerálně chudé, nehumózní a spíše kyselejší. Je součástí spíše iniciálnějších společenstev.
Chamaefyt s fenologickým optimem kvetení od července do září.
Ochrana a ohrožení: Mateřídouška úzkolistá není zvláště chráněným druhem, ovšem v Červeném seznamu je řazena mezi druhy vyžadující pozornost. V písčitých oblastech se může vyskytovat masově, jinde však zcela chybí. Písčiny můžeme na našem území považovat za velmi zranitelný biotop podléhající rychlé sukcesi a následné kumulaci živin. Takové procesy výskytu psamofytů nesvědčí.
Literatura:
Štěpánek J. & Tomšovic P. (2000): Thymus L. - In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 656-669.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!