Thymus serpyllum - mateřídouška úzkolistá

31. 8. 2014 vytvořil Václav Dvořák

Thymus serpyllum L. – mateřídouška úzkolistá

Syn.: Thymus lanuginosus Mill., T. angustifolius Pers., T. apricus Opiz nom. inval.

Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité

Status: C4

 

Popis: Poléhavý keřík s dřevnatějícími větvemi. Stonky plazivé, monopodiální (= zakončené nekvetoucím výhonem), tupě 4hranné, holotrichně oděné (= po celém povrchu stejnoměrně). Listy krátce řapíkaté, úzce eliptické, stejného tvaru a velikosti, na řapíku a v dolní polovině brvité; žilnatina rubu listů kamptodromní (= postranní žilky obloukovitě zakřivené k vrcholu). Lichoklasy krátké, kulovité; horní kališní cípy krátké a široké; koruna světle růžová.

 

Rozšíření: Souvislý areál zahrnuje především severní Evropu od Holandska po SZ Rusko. Na jih zasahuje v izolovaných arelách až po západní Maďarsko.

 

V České republice je výskyt soustředěn do oblastí s rozsáhlejšími plochami písčin a písčitých substrátů jako je Polabí, Třeboňsko, Českolipsko a jižní Morava. Vyskytuje se i jinde, ovšem hranice rozšíření jsou velmi výrazné.

 

Ekologie: Obligátní psamofyt rostoucí téměř výhradně na písčitých substrátech, na okrajích borů či hranách pískovcových skal. Takové substráty jsou minerálně chudé, nehumózní a spíše kyselejší. Je součástí spíše iniciálnějších společenstev.

 

Chamaefyt s fenologickým optimem kvetení od července do září.

 

Ochrana a ohrožení: Mateřídouška úzkolistá není zvláště chráněným druhem, ovšem v Červeném seznamu je řazena mezi druhy vyžadující pozornost. V písčitých oblastech se může vyskytovat masově, jinde však zcela chybí. Písčiny můžeme na našem území považovat za velmi zranitelný biotop podléhající rychlé sukcesi a následné kumulaci živin. Takové procesy výskytu psamofytů nesvědčí.

 

 

Literatura:

Štěpánek J. & Tomšovic P. (2000): Thymus L. - In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 656-669.