Thymelaea passerina (L.) Coss. & Germ. - vrabečnice roční

Syn.: Stellera passerina L.; Passerina annua Wistr.

Čeleď: Thymelaeaceae - vrabečnicovité

Status: EN

Popis: Nenápadná bylina vysoká 15-40 cm, vzpřímeného vzrůstu, s nevětvenou nebo chudě větvenou lodyhou. Listy střídavé, přisedlé, úzce kopinaté, lysé, zřídka žláznatě tečkované. Květy jsou oboupohlavné, přisedlé, vyrůstající z paždí listů a dvou listenců po jednom či ve svazečku po 2-4. Květy s češulí (= rozšířené květní lůžko). Plodem je hnědozelená, hruškovitá nažka, semena kuželovitě vřetenovitá, zbarvená bíle.

Možná záměna: Jediný zástupce rodu vrabečnice v ČR. Na herbářových dokladech velmi vzácně zaměňována s lněnkou Dollinerovou (Thesium dollineri).

Rozšíření: Druh s rozsáhlejším submediteránně-subkontinentálním euroasijským areálem rozprostírajícím se od jižního Mediteránu, resp. severní Afriky, přes jižní a střední Evropu, Blízký Východ, oblast střední Asie, jižního Ruska až po pohoří Altaj. Byla zavlečena do Austrálie a Severní Ameriky.

V České republice je známa především ze středních Čech (střední Polabí, Pojizeří) a častěji z jižní Moravy. Vyskytuje se především v termofytiku, řídčeji v mezofytiku na Strakonicku, na Moravě potom v okolí Nového Jičína a Vizovic.

Ekologie: Druh typicky známý jako polní plevel osidlující především vegetačně rozvolněné, nezapojené porosty a okraje polí či polních kultur. Dále se s ním setkáme na rumištích, úhorech a vinicích. Méně častěji na svazích s xerotermní trávobylinnou vegetací. Preferuje minerálně bohaté, bazické podklady. Součást vegetace sv. Caucalion lappulae.

Jednoletý terofyt s optimem růstu od června do poloviny července.

Ochrana a ohrožení: Druh není veden mezi zvláště chráněnými druhy ve vyhlášce. V Červeném a černém seznamu je řazen jako řada dalších polních plevelů mezi ohrožené taxony (EN). Vrabečnice sdílí stejný osud jako ostatní dnes vzácné plevele. Kvůli intenzifikaci zemědělství, hluboké orbě, změně osevních postupů a rovněž herbicidování se z ní stal druh vyskytující se na našem území ojediněle. V některých letech na lokalitách roste doslova masově, někdy zcela chybí. 

Z lidského hlediska si je nutné uvědomit, že podobně jako koukol polní se jedná o rostlinu jedovatou (problém nastával pokud bylo velké množství semen přimícháno třeba v obilí resp. v mouce, která se používala na výrobu chleba, proto se semena začala třídit a zpětně se pak nedostávala s osivem zpět na pole, což vedlo k ochuzování semenné banky). Blízkými příbuznými vrabečnice jsou u nás lýkovce, se kterými sdílí podobně nebezpečné obsahové látky především deriváty terpenoidů, které již při malých dávkách vyvolávají silné křeče, zvracení, průjmy i smrt či poškození ledvin.

Literatura:

Čvančara A. (1992): Thymelaea Mill. In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, Academia, Praha, 357-358.

Holmes W. C., Pruski J. F. & Singhurst J. R. (2000): Thymelaea passerina (Thymelaeaceae) new in Texas. - Sida, Contributions to Botany, 19(2): 403-406.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!