Thalictrum lucidum - žluťucha lesklá

2. 1. 2015 vytvořil Václav Dvořák

Thalictrum lucidum L. – žluťucha lesklá
Syn.: Thalictrum angustifolium L., p.p.; Thalictrum nigricans Scop.
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Status: NT

 

Popis: Bylina s krátkým, nevýběžkatým oddenkem. Lodyha přímá, vysoká až 120 cm, silná, dutá, lysá, až po květenství nevětvená. Přízemní a dolní lodyžní listy řapíkaté, horní listy přisedlé. Čepel listů 23× zpeřená, lístky úzce čárkovité, tmavě zelené, lesklé, na rubu sivozelené. Lata hustá, květy na konci větévek nahloučené, bledě žlutozelené.

 

Možná záměna: Zaměnit lze především se žluťuchou žlutou (Thalictrum flavum), od které se liší krátkým, nevýběžkatým oddenkem, lístečky úzce čárkovitými a rovněž pýřitými dolními pochvami listů.

 

Rozšíření: Evropský druh s přesahem areálu na východ po Povolží a do Malé Asie.



V České republice roste roztroušeně v nižších a středních polohách, nejčastěji v povodí větších vodních toků. Neroste výše jak 500 m n. m.

 

Ekologie: Druh preferuje vlhké až přeplavované louky, lužní lesy, rašelinné louky a pobřežní křoviny. Je součástí zejména vegetace nížinných aluviálních luk sv. Deschampsion cespitosae.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od června do začátku srpna.

 

Ochrana a ohrožení: Žluťucha lesklá není vedena mezi zvláště chráněnými druhy, avšak v Červeném seznamu je řazena mezi druhy téměř ohrožené (NT). Byť je o málo běžnější než příbuzná žluťucha žlutá, i tak díky rozsáhlým melioracím luk během 20. století výrazně druh ustoupil.

 

 

Literatura:

Osvačilová V. (1988): Thalictrum L. In.: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky vol 1., Academia, Praha, 458-468.