Thalictrum flavum L. – žluťucha žlutá

Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité

Status: EN, §S

Popis: Bylina s výběžkatým oddenkem a s přímou, obvykle jednoduchou, hranatou, lysou lodyhou vysokou do 150 cm. Dolní lodyžní listy řapíkaté, až 20 cm dlouhé, horní listy přisedlé s ouškatými, brvitými pochvami. Čepel listů 2–3× zpeřená s lístky široce klínovitě obvejčitými a koncovými lístky 3laločnými. Všechny lístky na líci tmavozelené a lesklé, na rubu nasivělé. Lata přímá, mnohokvětá; květy vonné, vzpřímené, nahloučené.

Možná záměna: Nejpodobnější tomuto druhu je žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), která nemá výběžkatý oddenek a lístečky jsou výrazně užší až čárkovité.

Rozšíření: Druh rostoucí téměř v celé Evropě s výjimkou větší části Pyrenejského poloostrova a jižní části Peloponéského poloostrova a Malé Asie. Areál druhu na východ zasahuje až po střední Sibiř, Mongolsko a severní Čínu.

V České republice má těžiště rozšíření v teplých oblastech Dyjsko-svrateckého úvalu a v Polabí. Všude jinde lze druh považovat za velmi vzácný.

Ekologie: Žluťucha žlutá je ekologicky vyhraněným druhem rostoucím na vlhkých, slatinných i rašelinných loukách, na místech trvale vlhkých, v lemech lužních lesů, při krajích vodotečí.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od června do srpna.

Ochrana a ohrožení: Druh je veden mezi zvláště chráněnými taxony v kategorii silně ohrožených druhů. Stejný status ohrožení mu patří i v Červeném seznamu. V minulosti se na ústupu druhu negativně odrážely rozsáhlé meliorační procesy a přeměny mokřadu na ornou půdu.

Zajímavost: Dříve se z kořenů a listů žluťuchy žluté mořením v kamenci získávalo přírodní barvivo šafránová žluť.

Literatura:

Osvačilová V. (1988): Thalictrum L. In.: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky vol 1., Academia, Praha, 458–468.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!