Tetrao urogallus Linnaeus, 1758 - tetřev hlušec

Řád: Galliformes - hrabaví, čeleď: Tetraonidae - tetřevovití

Status: KO, EN, IUCN: LC, Bern III, Bonn II, Birds Dir I

Popis: Tetřev hlušec je statný pták, dosahující velikosti krocana, tj. u samce 75–90 cm, samice 54–63 cm. Rozpětí křídel dosahuje 90–120 cm a váha se pohybuje mezi 2 kg u samice a 3,5–5 kg u samce. Samec je tmavě zbarvený, zblízka se peří na hrudi modrozeleně leskne. Nad okem jsou výrazné, protáhlé a červené kožní zduřeniny. Peří na bradě je nápadně protáhlé. Křídla jsou tmavě hnědá, pod křídly je peří bílé. Ocas je tmavý s bílými skvrnami, občas s bělavým lemem. Nohy jsou opeřené s nápadnými třásněmi na prstech. Samice je zbarvena do kaštanové hnědé s příčným černohnědým proužkováním. Hrdlo a prsa jsou většinou bez skvrn. Na břiše, bocích a ocasních perech se objevují bílé lemy per. Samci tetřeva se vyznačují typickým hlasem na tokaništích, který si můžete poslechnout zde. Hlas však je vcelku slabý, slyšitelný maximálně na 200–300 m. Tok je rozdělen do čtyř částí. První je pukaní (klepání), někdy je přítomné zvonkování, následuje trylek, vylousknutí a broušení. Během poslední fáze dočasně neslyší, ale pouze na několik vteřin.

Možná záměna: Zaměnit samce tetřeva je nepravděpodobné, podobným druhem je jen tetřívek obecný (Tetrao tetrix), který je však poloviční velikosti, je celý černý s bílou páskou přes oko a bílými podocasními pery. Samice tetřívka je podobně zbarvená jako samice tetřeva, ale liší se opět velikostí a kratším, mírně vykrojeným ocasem.

Rozšíření: Palearktický druh, jehož areál v Evropě se velmi zmenšil v důsledku odlesnění krajiny. Dnes je zastoupen pouze reliktními izolovanými populacemi v horách. Znám je z Pyrenejí, Alp, Sudet, Karpat, Dinár, Rily a Pirinu. V Pobaltí, východním Polsku a Skandinávii se vyskytuje častěji, dále pak v oblasti tajgy v Rusku. Úspěšně byl reintrodukován do Skotska.

Výskyt tetřeva je v ČR vázán na několik horských pohoří, z tradičních nížinných lokalit zcela vymizel. Devadesát procent všech českých tetřevů žije aktuálně na Šumavě. Zbytkové populace se vyskytují ve Slavkovském lese, Krušných horách a Beskydech. Populace v Jeseníkách, na Kralickém Sněžníku a Krkonoších pravděpodobně vymizely. V některých místech (Krkonoše, Šumava, Brdy, Jeseníky a Č. les) probíhaly reintrodukční pokusy.

Biologie a ekologie: Tetřev je druh vázaný na velké komplexy lesních stanovišť. Vyhledává jehličnaté nebo smíšené lesy s početnými, ale drobnými mýtinami nebo stanoviště s rozvolněnou vegetací (vřesoviště, rašeliniště). Důležitou součástí vhodného prostředí je dostatek podrostu borůvek a dalších bylin a dřevin, které plodí bobule a rovněž poskytují dobrý úkryt. Nedílnou složkou jsou pak mraveniště, jejichž obyvatelé tvoří významnou složku potravy mláďat. Tetřev je v ČR stálý druh, z jiných oblastí jsou známé přelety za potravou. Obě pohlaví žijí během roku samostatně a obvykle se setkávají jen na tokaništích. Tok probíhá od března do května (dle prostředí a klimatu). Samec zaujme místo na silné větvi nebo v podrostu už večer před samotnými námluvami. Tok začíná časně z rána. Po nějaké době sletuje na zem a pokračuje v toku. Mezi blízko se vyskytujícími samci dochází k bojům (čepýření a skoky až do metrové výšky). Posléze se samec nakrucuje před samicí a pochoduje kolem ní, zde dochází i k páření. V době vývoje kuřat je důležité klidné prostředí, v případě rušení může dojít k narušení vývoje a k projevům agresivnímu chování u samců nebo naopak se samice k lidem chovají jako k sexuálním partnerům. Hnízdo tvoří samice při úpatí stromu, jde o malou jamku vystlanou mechem nebo listím. Samice snáší do deseti vajec (6-8 průměr), na kterých sedí sama přibližně jeden měsíc. Vylíhlá kuřata samice odvádí k místům s potravou a pečlivě je střeží před predátory i lidmi. S matkou zůstávají až do září, vývoj je rychlý, po 14 dnech jsou plně schopni letu. Potrava dospělých jedinců je rozdílná dle období. Od podzimu do května žere jehličí nebo pupeny stromů, v létě jsou to pak všechny lesní bobuloviny, ale i ovoce, mechy, bukvice a výhonky rostlin. Živočišná složka je zastoupena bezobratlými, hlavně hmyzem. Tetřev se ve volné přírodě dožívá až 12 let.

Význam a ochrana: Tetřev byl velmi ceněným lovným druhem. U nás se tradičně lovili pouze samci a to v době toku a jeho lov byl považován za jeden z nejkrásnějších mysliveckých zážitků. Od roku 1988 je celoročně hájen, bez výjimek od roku 1996. V současnosti tetřeva nejvíce ohrožuje nevhodné lesní hospodaření (ztráta vhodných biotopů). Rozvoj turistiky a rekreační činnosti v oblastech dnes nepřístupných a s výskytem populací tetřeva. Jako problém se jeví také izolovanost populací a neprostupnost evropské krajiny.

Literatura:

Hora J., Čihák K., Kučera Z. [eds.] 2015: Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2008-2010 Příroda, č. 33. AOPK ČR

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z. [eds.] (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Hudec K., Šťastný K., a kolektiv (2005): Fauna ČR, svazek 29/1, Ptáci 2/I. - Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!