Tenebrio molitor - potemník moučný

7. 2. 2021 vytvořil Ondřej Machač

Tenebrio molitor Linnaeus, 1758 – potemník moučný

Čeleď: Tenebrionidae – potemníkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 12–18 mm. Tělo je oválně protáhlé, mírně zploštělé.  Zbarvení těla je hnědočervené (u mladších jedinců), u starších tmavě hnědé. Tykadla jsou poměrně krátká, poslední článek je oválný a delší než článek předposlední. Štít je širší než delší a jeho zadní rohy jsou téměř pravoúhlé. Krovky jsou protáhlé, tupé, rýhované a mírně lesklé. Samci mají delší a zahnuté holeně prvního páru noh. Larvy jsou 25–30  mm dlouhé, žlutohnědé až naoranžovělé, s tmavšími kroužky na článcích.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími potemníky rodu Tenebrio (v ČR 3 druhy). Od nich se liší pravoúhlým zakončením rohů štítu, které nepřečnívají směrem ke krovkám, širším štítkem a jemnějším důlkováním štítu, rýhováním krovek a je světleji zbarven. Ostatní dva naše druhy jsou vzácnější a obývají zejména zachovalé lesy a stromové dutiny v teplejších oblastech.

 

Rozšíření: Kosmopolitní druh, původem pravděpodobně ve Středomoří, dnes rozšířen po celé Evropě, Asii, na severu Afriky a také v Austrálii a Severní Americe. Ve většině areálu žije synantropně.

 

V ČR hojný druh, roztroušeně po celém území, v okolí lidských sídel.

 

Biologie a ekologie: Potemník moučný obývá zejména okolí lidských sídel, najdeme ho v sýpkách, mlýnech, ve skladištích, stájích, zemědělských objektech a občas i v domácnostech. Ve volné přírodě vzácně v dutinách listnatých stromů se suchým práchnivým trouchem, také v ptačích hnízdech. Aktivní je zejména v noci. Po páření klade samice několik desítek vajíček do vhodného substrátu. Vývoj trvá podle podmínek 7–10 týdnů. Larvy se živí různým organickým materiálem rostlinného i živočišného původu, v okolí lidských sídel zejména různými zrninami a moukou, ale i potravinami (pečivo, sušené plody, cereálie apod.), v dutinách trouchem a zbytky hmyzu. Larvy jsou občas kanibalistické. Larvy potemníka moučného jsou známé jako „moučný červ“ a s oblibou se chovají jako krmivo pro terarijní zvířata, ptáky a drobné savce. V poslední době se ukazuje jejich význam, také jako alternativní potravina, výživová hodnota larev je podobná jako hovězí maso! Používá se také jako pokusný organismus a bylo zjištěno, že larvy lze využít k likvidaci odpadů, larvy jsou schopné v určité míře zlikvidovat i kusy plastu a polystyrenu.

 

 

Literatura:


Calmont B., Soldati F. (2008): Ecologie et biologie de Tenebrio opacus Duftschmid, 1812 Distribution et détermination des espèces françaises du genre Tenebrio Linnaeus, 1758. R.A.R.E. XVII (3): 81–87.

 

Novák V. (2014): Brouci čeledi potemníkovití (Tenebrionidae) střední Evropy. Academia.