Taxus baccata L. - tis červený

Syn.: Taxus baccata subsp. eubaccata Pilger, Taxus comunnis Senilis, Taxus baccata subsp. comunnis (Senilit) A. et Gr.  

Čeleď: Taxaceae - tisovité  

Status: C3

Popis: Tisy jsou stálezelené jehličnaté stromy (ze semene) nebo keře (z řízků) okolo 12-20 m vysoké. Jednožilné jehlice vyrůstají ve dvou řadách, jsou zašpičatělé, krátce řapíkaté, líc je temně zelený, rub světlejší. Nemají pryskyřičné kanálky. Jsou to dvoudomé dřeviny. Samičí šištice mají vajíčko podepřeno třemi páry křižmostojných listenů. Samčí šištice vyrůstají na loňských větvičkách, na rubu a začínají se vytvářet už během podzimu. Po oplození se objevují černavá, smáčklá semena uložená v dužnatém, nepravém, červeném míšku. Kmenů je často více. Borka se odlupuje v tenkých plátech. Tisy se dožívají až 300 let. Kromě dužnatého míšku, rostlina obsahuje směsi pseudoalkaloidů, kyanogenních sloučenin a stopy alkaloidního aminu efedrinu, je tedy velmi jedovatá!!!

Možná záměna: V naší přírodě se setkáme pouze s tímto druhem tisu. V zahradách je ale pěstován i podobný asijský druh Taxus cuspidata, který se od tisu červeného liší rozkladitými větvemi a ve špičku zúženými jehlicemi.

Rozšíření: Setkáme se s ním v horách celého Středozemí, v mírném pásmu od Irska až po pobaltské republiky, severní výběžek areálu zasahuje až po jih Norska a Švédska.

V ČR osídlil suprakolinní až montánní stupeň. Přirozené nebo polopřirozené populace nalezneme například v Českém středohoří nebo Českém krasu.

Ekologie: I když se s ním ve volné přírodě v současnosti málokdy setkáme, jeho původní porosty byly na mělkých, kamenitých půdách odpovídajícím typům ranker a rendzina, s dostatečnou vlhkostí ale ne příliš mokrých, zejména na bazickém podloží. Tisy jsou stínomilné dřeviny. Netvořil husté porosty, ale spíše roztroušený podrost listnatých lesů (hlavně s lipami, javory a buky). V minulosti byl zřejmě i klimaxovou dřevinou hor. Dnes jeho porosty najdeme na strmých a skalnatých stanovištích.

Význam: Díky své odolnosti vůči imisím je často pěstován nejen v zahradách a arboretech, ale i v městské zeleni. Jedná se rovněž o dobře tvarující dřevinu. Pro tmavou barvu jehlic se s ním setkáme i na hřbitovech. V minulosti bylo tvrdé dřevo s tmavým jádrem využíváno ve stavebnictví a k výrobě kuší a luků. Již za Jana Lucemburského docházelo k ?devastaci? porostů za účelem výroby těchto zbraní. Dnes se dřevo využívá spíše v umění.

Ohrožení a ochrana: Tisy jsou zákonem chráněny proto, že byly jako pomalu rostoucí dřeviny nahrazeny rychle rostoucími smrky (Picea abies). Ostatně jako většina naší původní lesní vegetace.

Variety/Kultivary: Taxus baccata ´Pendula´, T. baccata ´Adpressa´, T. baccata ´Hesei´ atd.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!