Taraxacum serotinum (Waldst. et Kit.) Fisch. – pampeliška pozdní

Syn.: Leontodon serotinus W. et K.; Dioszegia crispa Heuffel; Taraxacum crispum (Heuffel) Heuffel

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: EN, §K, ČK

Popis: Bylina hustě hnědavě chlupatá při bázi stvolů a řapíků. Listy přitisklé k podkladu, velmi hustě až plstnatě chlupaté, matné; čepel v obrysu podlouhlá až obvejčitá, dlouhá až 20 cm, buď celistvá nebo peřenolaločná, tmavě zelená. Stvoly nepravidelně vločkovitě chlupaté. Úbory menší, světle až jasně žluté; zákrov válcovitý; vnější zákrovní listeny čárkovitě kopinaté, střechovitě uspořádané, v horní ½ zřetelně obloukem zpět ohnuté, zelené až šedozelené, růžově naběhlé. Nažky úzce vřetenovité, v různých odstínech hnědé; chmýr světle žlutavě hnědý.

Možná záměna: Jediný zástupce sekce Dioszegia na našem území. Z fenologicky blízkých, v pozdním létě kvetoucích pampelišek je třeba brát na zřetel pampelišku besarabskou (T. bessarabicum) ze sekce Piesis, která se vyznačuje vnějšími zákrovními listeny s bělavým lemem, řídce chlupatými až olysalými stvoly a lysými ruby listů.

Rozšíření: Druh s euroasijským areálem zahrnujícím především oblast od jv. Evropy po jz. Asii. Souvisle roste především v pontické oblasti kolem Černého moře. Na západ vytváří izolované arely, rozsáhlejší panonskou, jejíž součástí jsou také moravské lokality a drobnější jihofrancouzskou arelu. V rámci celkového areálu je rozlišováno několik poddruhů, přičemž u nás se vyskytuje nominátní poddruh.

V České republice se vyskytuje pouze v panonské oblasti jižní Moravy. Lokality jsou koncentrovány zejména do pahorkatinných poloh, nejvíce jich leží v širším okolí Čejče. Druh lze vidět též na Pavlovských kopcích a v okolí a na několika lokalitách na Znojemsku.

Ekologie: Druh stepních stanovišť přirozeného i sekundárního původu. Preferuje travnaté stráně, často osidluje králičí výhrabky nebo svahy úvozů, železničních zářezů a příkopy podél komunikací. Je výrazně světlomilný a vázaný na minerálně bohaté sprašové podklady. Vegetačně je součástí úzkolistých suchých trávníků sv. Festucion valesiacae.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od srpna do září.

Ochrana a ohrožení: Pampeliška pozdní patří mezi zvláště chráněné druhy české květeny a je řazena do kategorie druhů kriticky ohrožených. V Červeném seznamu je vedena jako druh ohrožený (EN). V minulosti řada lokalit zanikla přímou destrukcí, zterasováním pro zemědělské účely nebo pozvolným zarůstáním akátem. Některé lokality jsou chráněné územně, většina z nich však byla vyhlášena až po roce 1990.

Literatura:

Danihelka J. & Grulich V. (1999): Pampeliška pozdní (Taraxacum serotinum) v České republice. – Zprávy České botanické společnosti, 34/2: 123–134.

Dudáš M., Eliáš P. jun. & Mártonfi P. (2016): Occurrence of Taraxacum serotinum (Waldst. et Kit.) Fisch. (sect. Dioszegia) in Slovakia. – Thaiszia – J. Bot., 26 (1): 1-10.

Procházka F., Štěpánek J. & Grulich V. (1999): Taraxacum serotinum. In: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (eds), Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR 5, Vyšší rostliny, Príroda, Bratislava, p. 369.

Trávníček B., Kirschner J., Štěpánek J. & Vašut R. J. (2010): Taraxacum Wiggers. In: Štěpánková J. (ed.), Květena České republiky 8, Academia, Praha, 23–269.

Zeisek V., Kirschner J., Štěpánek J. & Amini Rad M. (2015): Microsatellite variation, sexual reproduction and taxonomic revision of Taraxacum sect. Dioszegia: relationships on a large spatial scale. – Preslia, 87: 87–117.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!