Streptopelia decaocto - hrdlička zahradní

13. 2. 2010 vytvořil Zdeněk Mačát

Streptopelia decaocto (Frivaldszky, 1838) - hrdlička zahradní

Syn.: Columba risoria Linnaeus var. decaocto Frivaldszky, 1838

Řád: Columbiformes - měkkozobí, čeleď: Columbidae - holubovití

Status: nepůvodní druh

 

Popis: Hrdlička zahradní je 30-35 cm velký pták s rozpětím křídel 50-60 cm. Velikostně můžeme tedy hrdličku zahradní srovnat s holubem domácím (Columba livia f. domestica). Zbarvení tohoto druhu není moc variabilní a je celkem stabilní. Hřbetní strana těla je šedo-hnědá, břicho je světlejší. Krk a hlava jsou šedo-modré, s nádechem do růžové. Kolem krku je černý límeček s bílým lemováním, který je v přední části krku přerušený. U dospělých jedinců je zobák tmavý (černý). Ocasní pera jsou ze spodní strany na špičkách bílá. Svrchní strana per je tmavě šedo-hnědá. Letky jsou černavé, ojíněné, s bělavými lemy. Oko je červené.

 

Možná záměna: Hrdličku zahradní můžeme v ČR zaměnit s hrdličkou divokou (Streptopelia turtur). Odlišení těchto druhů je však v celku jednoduché. Hrdlička zahradní je větší, tmavší a velmi nápadným znakem je černý límeček s bílým lemováním na krku. Dalším možným druhem zaměnitelným s hrdličkou je holub. Holuba hřivnáče (Columba palumbus) odlišíme dle šedo-modrého zbarvení těla a bílé skvrny na krku, kterou u hrdličky postrádáme. Druhým holubem, se kterým můžeme zaměnit hrdličku, je holub doupňák (Columba oenas). Tento druh je mnohem tmavší než hrdlička, zobák je světlý a chybí bíle zbarvená skvrna nebo lem na krku.

 

Hlas: Nezaměnitelný hlas hrdličky zahradní naleznete zde

 

Rozšíření: Euroasijský druh. Původní domovinou tohoto druhu byla jihozápadní a střední Asie. Dnes je rozšířen po celé Evropě, S. Africe, na Blízkém východě a v asijské domovině.

 

V České republice se vyskytuje od roku 1942, kdy byla poprvé pozorována na Jižní Moravě. Dnes se vyskytuje plošně po celé republice.

 

Biologie a ekologie: Hrdlička je synantropní druh zdržující se v okolí lidských sídel. Ve městech vyhledává parky, zahrady, v okolí vesnic pole a blízké lesy, ve kterých hnízdí. Námluvy probíhají již v průběhu zimy, kdy se vytvářejí hnízdní páry. Tok probíhá jako vzájemné pronásledovaní v letu. Hnízdo, jež je stavěno převážně v korunách stromů, je umístěno v parcích, zahradách, lesích, ale i na budovách a stožárech. Hnízdo bývá posazeno mezi dvojci větví, tvořících písmeno V. Hnízdění probíhá po celý rok (tedy 2-4 krát). Samice snáší 1-3 vejce, pravidlem jsou však 2 vejce na snůšku. Na vejcích sedí oba rodiče, kteří se také společně starají o krmení mláďat. Stálý druh. Semenožravý pták. V městských aglomeracích jsou tradiční stravou odpadky a zbytky jídel.  Hrdlička se ve volné přírodě dožívá až 13 let.

 

Streptopelia decaocto 1 Streptopelia decaocto 2 Streptopelia decaocto 3