Stethophyma grossum (Linnaeus, 1758) – saranče mokřadní 

Syn.: Acrydium rubripes De Geer, 1773; Gryllus germanicus Stoll, 1813; Gryllus grossum Linnaeus, 1758; Gryllus flavipes Gmelin, 1789; Mecostethus grossus (Linnaeus, 1758) – saranče tlustá

Čeleď: Acrididae – sarančovití

Status: NT

Popis: Větší druh saranče, samci dorůstají 16–25 mm, samice 28–35 mm. Obě pohlaví mají plně vyvinutá, letuschopná křídla. Barva těla je světle zelená až hnědozelená se žlutými, černými a červenými znaky. Krytky bývají světle hnědé. Za okem je vždy krátký tmavý pruh. Nad ním bývá žlutý proužek, který pokračuje dále přes štít na vnější okraje krytek. Vnitřní a spodní strana zadních stehen bývá červená, kolena tmavá.

Možná záměna: V podstatě nezaměnitelný druh. Pouze v nejjižnější části Moravy žije částečně podobná saranče černopruhá (Mecostethus parapleurus), která se odlišuje o něco menší velikostí a jiným zbarvením.

Rozšíření: Celá Evropa, na severu zasahuje do jižního Finska, na východě po Sibiř.

V ČR se saranče mokřadní vyskytuje lokálně, převážně v nivách velkých řek (např. Poodří, Třeboňsko, Břeclavsko). Jsou však známy i lokality z vyšších poloh (Žďárské vrchy). I když se jedná o vzácnější druh, v místech výskytu může dosahovat vysokých populačních hustot.

Biologie a ekologie: Jak již jméno napovídá, saranče mokřadní obývá vlhké až podmáčené louky, slatiniště nebo zamokřené břehy lučních potoků a příkopů. Samice kladou vajíčka do svrchní vrstvy půdy nebo do vegetace těsně nad zem a to zpravidla do míst, která bývají každé jaro zaplavována vodou. Pro vývoj vajíček je totiž nutná vysoká vlhkost. Nymfy se líhnou na jaře a postupně se přesunují do míst s menší vlhkostí, která jsou vhodnější pro jejich růst. Dospívají po 4 až 5 svlékáních, dospělci se vyskytují od června do listopadu (nejpočetněji v srpnu). Jsou zdatnými letci. Potravou této saranče jsou různé druhy travin.

Samci se ozývají především za slunečného počasí. Stridulace saranče mokřadní je velmi charakteristická, skládá se z jednotlivých tikavých zvuků - nahrávka zde.

Ohrožení a ochrana: V červeném seznam ČR je saranče mokřadní vedena jako „téměř ohrožený druh“. V minulosti byla pravděpodobně široce rozšířena v nivách řek po celém území ČR. Během 20. století, v důsledku mizení biotopů, mohutně ustoupila. Poslední dobou jsou však nacházeny nové lokality a je zde proto možnost opětovného šíření druhu. Hlavními ohrožujícími faktory tohoto druhu jsou změna vodního režimu lokality a nevhodné obhospodařování porostu.

Literatura:

Holuša J., Kočárek P. (2001): Rozšíření saranče Stethophyma grossum v České republice. Occurrence of Large Marsh Grasshopper (Stethophyma grossum) in the Czech Republic. Vlastivěd. Sborn. Vysočiny, Odd. Věd Přírod. 15: 327–329.

Holuša J., Kočárek P. (2002): Významný bioindikační druh mokřadních luk: saranče Stethophyma grossum. Ochrana přírody 57: 240–241.

Kočárek P., Holuša J., Vidlička L. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské Republiky. Kabourek, Zlín.

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.

Konvička O. (2010): Nové lokality druhů Polysarcus denticauda (Orthoptera: Tettigoniidae) a Stethophyma grossum (Orthoptera: Acrididae) na Moravě (Česká republika).

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!