Stenobothrus rubicundulus Kruseman & Jeekel, 1967 – saranče čvrčivá

Syn.: Gryllus miniatus Charpentier, 1825; Gryllus rubicundus Germar, 1817; Stenobothrus miniatus (Charpentier, 1825); Stenobothrus rubicundus (Germar, 1817)

Čeleď: Acrididae – sarančovití

Status: RE

Popis: Délka těla samců 18–20 mm, samic 17–25 mm. Nápadně široké krytky samců dosahují ke konci zadečku, krytky samic jsou zpravidla o něco kratší. Základní zbarvení těla kombinuje odstíny hnědé, šedé, případně zelené barvy. Krytky samců jsou výrazně hnědočerné s nápadným bílým stigmatem, zadeček a zadní nohy jsou oranžovočervené. Samice jsou zbarveny nenápadně, i u nich však nechybí jasně bílé stigma na krytkách. Zadní křídla obou pohlaví jsou silně tmavě začouzená s tlustými žilkami a nápadně velkým a vyztuženým mediálním polem (to je na rozdíl od začouzeného zbytku křídla téměř čiré).

Možná záměna: Podobná je hojná saranče čárkovaná (Stenobothrus lineatus).

Rozšíření: Alpy (zejména jižní část), Apeniny a balkánská pohoří. Nejsevernější výskyt v Dolních Rakousích.

V ČR vyhynulý druh. Jediné prokazatelné nálezy z našeho území byly učiněny na počátku 20. století v okolí Brna (Hády, Adamov).

Biologie a ekologie: Suchomilný druh, obývající horské kamenité stráně a suché louky. V Alpách se vyskytuje v nadmořských výškách 500–2000 m n. m.. S dospělci je možno se setkat od června do září (záleží však na lokalitě a nadmořské výšce). Saranče cvrčivá je zajímavá svou stridulací. Samci vydávají kromě (pro saranče normální) stridulace třením zadních stehen o krytky ještě druhý typ stridulace. Tento druhý typ je produkován pomocí vibrace křídel – a to buď za letu, nebo v klidu na zemi. Jedná se o drnčivý zvuk, podobný stridulaci saranče vrzavé (Psophus stridulus), která ho produkuje podobně – drnčením křídel a krytek o sebe během letu. Produkce zvuku pomocí tření křídel o sebe je pro saranče netypická – kromě saranče cvrčivé a vrzavé se jím vyznačuje ještě jeden evropský druh, saranče Bryodemella tuberculatum.

Literatura:

Bellmann H. (2006): Der Kosmos Heuschreckenführer. Kosmos, Stuttgart.

Kočárek P., Holuša J., Vidlička L. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské Republiky. Kabourek, Zlín.

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!