Spinus spinus - čížek lesní

27. 2. 2022 vytvořil Zdeněk Mačát

Spinus spinus (Linnaeus, 1758) – čížek lesní

Syn.: Carduelis spinus

Řád: Passeriformes – pěvci, čeleď: Fringillidae – pěnkavovití

Status: běžný druh, IUCN: LC

 

Popis: Čížek lesní je drobný pěvec dorůstající do velikosti 11-12,5 cm, je tedy o něco menší než vrabec. Zbarvení samců je nápadné a relativně pestré. Mají černožlutou kresbu na hlavě, černá brada a čepička, zbytek hlavy je žlutý. Černá barva se vyskytuje také na letkách a ocasu. Hřbet těla a kostřec je žlutozelený, v křídle je žlutá páska. Prsa jsou žlutá, zbylá spodina těla je s nádechem do žlutozelené. Samice čížka nemá černou čepičku a bradu. Spodina těla je více skvrnitá než u samce. Zobák je světlý. Zpěv čížka je švitořivě vrzavý s táhlými hvizdy, k poslechu zde.

 

Možná záměna: Záměna čížka lesního je možná za ostatní příbuzné druhy jako např. zvonohlík zahradní (Serinus serinus) nebo mladí jedinci zvonka obecného (Chloris chloris). Zvonek je na rozdíl od čížka mnohem větší, v křídlech nese výrazné žluté pásky. Zvonohlík je zbarvením více podobný čížkovi, vzájemně je možné je rozlišit pomocí několika znaků. Zvonohlík má jasně žlutý, nápadný, ohraničený kostřec. Kostřec čížka lesního je zelenavě žlutý a méně zřetelně ohraničený. V celkovém pohledu je čížek zbarven více do zelena zatím co zvonohlík je více hnědo žlutý.

 

Rozšíření: Eurasijský druh pěvce s těžištěm výskytu v Evropě. Stálý je ve střední a východní Evropě. V severní části Evropy a Rusku hnízdí a vyskytuje se v letním období. Zimuje ve zbytku Evropy (Španělsko až jižní Ukrajina, Turecko). Populace žijící přes léto na východě Ruska zimují v Číně.

 

V České republice se vyskytuje nepravidelně na celém území až do nejvyšších hor, s preferencí vyšších a středních poloh. Početnost hnízdní populace v průběhu let kolísá a je závislá na úrodě semen. Během zimních měsíců početnost druhu na našem území několikanásobně stoupá vlivem přílivu zimujících jedinců ze severu Evropy.

 

Biologie a ekologie: Pro hnízdění si čížek vybírá jehličnaté nebo smíšené lesy a pasekami a světlinami. Ojediněle také hnízdí v listnatých lesích nebo parcích se skupinkami jehličnanů. V mimo hnízdní době vyhledává prostředí v okolí vodních toků. Hnízdění probíhá jednotlivě, na hnízdišti se vyskytuje již od března. Hnízdění předchází zásnubní tance, během kterých samec létá krouživě nad stromy a zpívá. Zásnubní tance může provádět i více samců zároveň. Hnízdo je většinou umístěno vysoko (až 10 metrů) na jehličnanech, nejčastěji na smrku, ideální místo pro hnízdo volí samice, která jej také vystaví. Hnízdí dvakrát do roka. Snůška obsahuje 4-5 vajec. Na vejcích sedí pouze samice od snesení posledního vejce, samec jí na hnízdě krmí. Doba sezení je přibližně čtrnáct dní. Mláďata krmí oba rodiče. Po opuštění hnízda se mláďata pohybují v blízkosti hnízda. V pozdním létě se pak shlukují do hejn, která sestupují do nížin. Potravu tvoří rostlinná semena všech možný druhů. Mláďata jsou v prvních dnech života krmeny hmyzem.

 

 

 

Literatura:

 

BirdLife International (2017): Spinus spinus. The IUCN Red List of Threatened Species (2017): e.T22720354A111126041. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2017-1.RLTS.T22720354A111126041.en.

 

Cepák J. a kolektiv (2008): Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. - Aventinum, Praha.

 

Hudec K., a kolektiv (1983): Fauna ČSSR, svazek 23, Ptáci 3/II. - Academia, Praha.

 

Svensson L., Grant P. J. (2004): Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu. Praktická určovací příručka. - Svojtka, Praha.

 

Vinicombe K., Harris A., Tuckerová L. (2016): Příručka k určování ptáků se zaměřením na podrobný popis snadno zaměnitelných druhů. - Ševčík, Praha.