Sittiflor floricola (C. L. Koch, 1837) – skákavka pospolná

Syn.: Sitticus floricola (C. L. Koch, 1837)

Čeleď: Salticidae – skákavkovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla 4–6,5 mm (hlavohruď 2–2,5 mm). Hlavohruď je hnědá až šedohnědá se světlým proužkem a okrajovou linkou. Zadeček je oválný, mírně zploštělý. Zbarvení zadečku je hnědé až šedohnědé se světlou kresbou, obvykle se čtyřmi světlými skvrnami. Nohy jsou šedohnědé s tmavým kroužkováním. Samci mají tmavší a kontrastnější zbarvení než samice.

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími druhy rodu Sittiflor, zejména s podobnou skákavkou  skalní (S. rupicola), která se však vyskytuje na odlišných biotopech – sutích, skalách a kamenitých březích potoků. Podobná je také skákavka Zimmermannova (S. zimmermmani), která je vázána na písčiny.

Rozšíření: Tato palearktická skákavka je široce rozšířená po celé Evropě, Rusku, Střední Asii až po Japonsko.

V ČR hojný druh po celém území, zejména v nižších a středních polohách. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Skákavka pospolná obývá různé mokřadní biotopy, najdeme ji na vlhkých loukách s porosty ostřic a sítin, v litorálech rybníků a jezer, na rašeliništích a vzácně i na jiných biotopech. Žije na bylinné vegetaci, kde zvláště za slunného počasí hbitě pobíhá a poskakuje. Typické bělavé kokony samice zapřádá s oblibou do květenství sítin a ostřic. Samice hlídá vajíčka zapředená v kokonu. Často najdeme několik kokonů vedle sebe na jednou květenství, které tvořící „kolonie“, odtud české druhové jméno „pospolitá“. S dospělci se setkáme od konce května do srpna.

Taxonomická poznámka: Dříve patřil tento druh do početného rodu Sitticus, po nedávné revizi tohoto rodu byl však pro tyto skákavky vytvořen nový rod Sittiflor.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!