Singa nitidula C. L. Koch, 1844 – křižák lesklý

Čeleď: Araneidae – křižákovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla 3–6 mm (hlavohruď 1,5–3 mm). Hlavohruď je u samců tmavě hnědá, bez kresby, u samic světlejší s tmavší přední šástí. Zadeček je vejčitý, mírně zploštělý a protáhlý, tmavě hnědý se světlými boky a světlou páskou táhnoucí se středem. Ve střední části zadečku jsou nevýrazné příčné světlé pásky, někdy i chybí. Nohy jsou žlutohnědé až červenohnědé, někdy s nevýrazným tmavým kroužkováním, stehna jsou světlá. Samci jsou zbarveni podobně jako samice, jsou však obvykle tmavší a často jim chybí světlá kresba na zadečku.

Možná záměna: Záměna je možná s podobným křižákem příčnopruhým (Singa hamata), který má výraznější příčné proužky na zadečku a nohy tmavě kroužkované, včetně stehen. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů.

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy, v Turecku, Rusku a ve Střední Asii.

V ČR běžný druh, roztroušeně po celém území, zvláště v nižších polohách. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Křižák lesklý obývá bylinné břehy a vegetaci na náplavech řek a slepých ramen, okraje lužních lesů, vrbové křoviny, ale také v litorálech a na vegetaci v zatopených lomech a pískovnách. Staví si malé kolovité sítě mezi vyšší bylinnou vegetací a někdy také na křovinách. Na kořist číhá v pavučinovém úkrytu, který tvoří nejčastěji trubičkovitě svinutý list v blízkosti sítě. S dospělci se setkáme od března do září, nejvíce od června do srpna.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!