Segestria bavarica C. L. Koch, 1843 – segestra skalní

Čeleď: Segestriidae – segestrovití

Status: EN

Popis: Délka těla 7–14 mm (hlh. 4–6 mm). Hlavohruď je tmavě hnědá se světlejšími chloupky. Zadeček je válcovitý, světle hnědý až šedohnědý s tmavou laločnatou skvrnou, která je rozdělena světlejším přerušovaným pruhem, boky zadečku jsou tmavě skvrnité. První tři páry nohou směřují dopředu (adaptace na číhání kořisti v ústí pavučinové trubice). Nohy jsou žlutohnědé s nepravidelným tmavým kroužkováním.

Možná záměna: Záměna je možná s naší druhou segestrou, segestrou podkorní (S. senoculata), ta je však menší a má kontrastnější nepřerušovanou kresbu na zadečku a nohy nevýrazně kroužkované. Žije zejména pod kůrou stromů v lesích středních poloh.

Rozšíření: Evropský druh, rozšířen v teplejších oblastech Evropy, v Turecku a na Kavkaze.

V ČR vzácný druh, vyskytuje se zejména na jihu Moravy (Pálava) a ve středních Čechách (Český kras, okolí Prahy a Křivoklátsko).

Biologie: Segestra skalní žije na osluněných i mírně zastíněných skalách a vzácně také ve starých zdech nebo na budovách (Mikulov) a v lomech. V západní Evropě také na útesech a starých stromech. Ve skulinách skal si vytváří pavučinovou rourku, z ústí rourky vybíhají signální vlákna, která slouží k signalizaci kořisti. Kořist konzumuje uvnitř rourky. Rourka má podobně jako u pokoutníků otevřený konec a v případě ohrožení slouží segestře k útěku. Aktivní je v noci, kdy číhá na kořist v ústí rourky. Jedná se o víceletého pavouka, s dospělci se tak setkáme v průběhu celého roku.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!