Scutellaria altissima L. – šišák vysoký
Syn.: Cassida altissima (L.) Moench, Scutellaria commutata Guss., Scutellaria altissima subsp. commutata (Guss.) Nyman
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Status: nepůvodní druh

Popis: Vytrvalé byliny s přímou, v horní části řídce větvenou, 60–80 cm vysokou, krátce pýřitě chlupatou lodyhou. Listy jsou řapíkaté, s čepelí vejčitou až vejčitě trojúhelníkovitou, špičatou na bázi srdčitou až téměř uťatou, na okraji vroubkovaně pilovitou, tmavě zelenou, na rubu na žilkách krátce chlupatou. Květy vyrůstají ve dvojicích podepřené drobnými vejčitě kopinatými, celokrajnými, špičatými listeny v jednostranných lichoklasech. Kalich je pýřitě chlupatý, s miskovitým, často nápadně fialovým štítkem. Koruna je dvoupyská, dvoubarvá, z velké části srostlá v prohnutou korunní trubku, na konci rozšířená v horní trojlaločný, fialový pysk a okrouhlý, bílý spodní pysk. Plodem jsou vejcovité, bradavičnaté tvrdky.

Možná záměna: Od našich dvou původních šišáků, šišáku hrálovitého (Scutellaria hastifolia) a š. vroubkovaného (S. galericulata), se šišák vysoký liší na první pohled většími, na okraji vroubkovanými listy a dvoubarvými korunami.

Rozšíření: Jihovýchodoevropský druh s těžištěm rozšíření na Balkáně. Na západ jeho areál zasahuje do Itálie a Slovinska, na sever pak přes Maďarsko na jižní Slovensko (Kováčovské kopce, Šahy), na východ až po jižní Ural a Kavkaz. Jako nepůvodní zplanělý druh se vyskytuje v řadě zemí střední a západní Evropy, od Francie po Švédsko.

V ČR se jedná o nepůvodní druh, který je občasně pěstován a zplaňuje, případně je přímo vysazován. Údaje o zplanění pocházejí především z klimaticky teplejších oblastí, tedy termofytika a mezofytika, z okolí zámeckých parků a obor (např. Teplice, Opočno, Kačina), lidských sídel (např. Hradec Králové, Olomouc), ale také z přirozených stanovišť (např. Prokopské údolí v Praze, Veltrubský luh u Kolína).

Ekologie: V původním areálu se druh vyskytuje především ve společenstvech teplomilných doubrav, případně v bučinách, na křovinatých stráních a na lesních okrajích, na bazických substrátech. U nás je schopen osídlit podobná společenstva a zcela se do nich zapojit.

Hemikryptofyt kvetoucí od června do srpna.

Literatura:

Chrtek J. (2000): Scutellaria L. – In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 571–575.

Křísa B. (1993): Scutellaria L. – In: Bertová L. & Goliášová K. (eds), Flóra Slovenska V/1, Veda, Bratislava, 205–212.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!