Scrophularia vernalis L. - krtičník jarní

Čeleď: Scrophulariaceae - krtičníkovité

Status: C1, §1

Popis: Vytrvalá bylina, s přímou jednoduchou 4hrannou, nejčastěji mezi 20-60 cm vysokou, lodyhou. Na všech částech řídce až hustě chlupatě žláznatou. Listy řapíkaté, řapík nekřídlatý; čepel široce vejčitá, na okraji vroubkovaně pilovitá, na rubu rovněž žláznatá, na žilkách pýřitá, na dotek měkká. Květy vyrůstají ve stopkatých, do svazečku stažených, vrcholících, které jsu za plodu výrazně protažené. Kalich květů je široce zvonkovitý, tupě špičatý, bez blanitého lemu. Koruna bledě žluté barvy, kulovitá až baňkovitá. Tobolky jsou lysé.

Možná záměna: V přírodě ČR nezaměnitelný druh, přesto díky častému pěstování krtičníků a následnému zplaňování docházelo k poměrně časté záměně s blízce příbuzným a habituelně podobným rovněž pěstovaným druhem krtičníkem zlatožlutým (Scrophularia chrysantha).

Rozšíření: Přirozený areál tohoto druhu je malý a velmi ostrůvkovitý zahrnující J a JV Evropu, Karpaty a Evropu střední. Díky značné oblibě druhu v zahradnictví došlo k postupnému rozšíření zplaňováním z kultury i do ostatních částí Evropy a na Blízký východ.

V České republice jsou za přirozené a původní lokality považovány pouze ty,  nacházející se na Moravě v okolí Brna, v Moravském krasu a Hostýnských vrších. Téměř všechny se nachází v mezofytiku, výjimečně v termofytiku a dosahují výškového maxima v submontánním stupni ve výšce 700m na vrcholu kopce Obřany v Hostýnských vrších. Často dochází ke zplaňování a záměnám, výše zmíněným, jak na území Moravy, tak i v Čechách, např. na Karlovarsku.

Ekologie: Krtičník jarní je vázaný na listnaté až smíšené lesy, s čerstvým vlhkým půdním substrátem na skalních stěnách až mírných stráních. Druhotně obsazuje antropogenně vytvořená kamenná stanoviště jako jsou mosty a zídky.

Hemikryptofyt, s optimem kvetení na přelomu dubna a května.

Ochrana a ohrožení: Druh zvláště chráněný, kriticky ohrožený, stejný status ohrožení má i v Červeném a černém seznamu cévnatých rostlin.  Primární příčinou potenciálního ohrožení je celková vzácnost krtičníku jarního na našem území. Na jednotlivých lokalitách se populace jeví jako stabilní a za uvážlivého dodržování lesního hospodaření zřejmě nehrozí jejich zánik. Ochrana tohoto taxonu je rovněž podpořena územně, jak formou maloplošně tak i velkoplošně chráněných území. Na pováženou je ovšem zmíněný fakt snadného zplaňování či případných úmyslných výsadeb, což je jeden z výrazných negativních trendů ovlivňujících poznatky a možnosti efektivní ochrany fytogenofondu.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!